Zvládlo vedení Prahy ochranu před povodněmi? Ohlasy: chvála i kritika. Co si myslíte vy?

„Náhlá povodeň, tedy náhlá katastrofa, byla magistrátem zvládnuta dobře,“ uvedl pro náš portál Pražský patriot senátor Jaromír Štětina (za TOP 09), který byl zvolen za desátou městskou část.

Jiného názoru je radnice Prahy 10. Tu přímo neohrozila Vltava, ale Botič. „Do něj pustil magistrát hostivařskou přehradu (která mu patří a má ji na starosti), aniž by o tom cokoliv komukoliv z dotčených městských částí Praha 10, 2, 4 a 15 řekl. Tedy žádné varování a špatná komunikace ze strany hlavního města vůči městským částem,“ uvedl tiskový mluvčí Prahy 10 Jan Charvát.

„Pražský magistrát nás nechal totálně na holičkách,“ řekl už v neděli tehdejší místostarosta a nynější starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík (Klub nezávislých). Velká voda byla v Záběhlicích a nikdo z radnice Prahy 10, která zajišťovala veškerou pomoc, nebyl přizván na pražský krizový štáb.

Tylová: problém? Nefunkční záklopky 

Místostarostka Prahy 12 Eva Tylová (SZ, Změna pro Prahu 12) uvedla, že v městské části, která postavila zábrany již v noci ze soboty na neděli, se setkali s dlouhodobějším problémem magistrátu, který doposud nezabezpečil dobrý stav kanalizace.

„Nefungovaly některé záklopky v kanálech, čímž došlo k vytopení Obchodního náměstí,“ řekla.

Tento problém se v pražských Modřanech (kde k zatopení došlo směsí vody z deště, potoků i části Vltavy) přitom objevil i při povodních v létě 2002 – ani tehdy nebyly funkční záklopky, které mají zabránit tomu, aby spodní voda vytekla nahoru. „Jelikož zábrany protékají, hasiči čerpali dnem i nocí a následky katastrofy zmírnili,“ dodala Tylová.

Byly zábrany postaveny pozdě?

Co se týče rychlosti stavění zábran u Vltavy, kritika vedení magistrátu se objevila už na začátku – například podle bývalého primátora Bohuslava Svobody (ODS) měly být stavěny již v půlnoci ze soboty na neděli, kdy byl krizový průtok Berounky v Radotíně (450 metrů krychlových za sekundu), nikoli až v neděli kolem deváté hodiny ráno.

U Svobody to mohl leckdo považovat za „zhrzenost“, že jej Hudeček „sesadil“ z vedení města, to samé ale kritizovali i starostové městských částí Praha 5, Radotína či Zbraslavi, přičemž radotínský starosta Karel Hanzlík (ODS) už o půlnoci ze soboty na neděli o montáž zábran žádal. Zastupující primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) se bránil tím, že o čase výstavby zábran bylo rozhodnuto už ve dvě hodiny ráno.

Magistrát pochválila městská část Praha 1. „Jsme spokojeni s prací všech složek, které byly zapojeny na stavbu protipovodňových zábran. Magistrát odvedl dobrou práci, kromě pár věcí, které se vždy nakonec vyřešily. Problémy byly spíše s lidmi, kteří překáželi ostatním v práci, ve snaze vidět vysokou vodu a vyfotografovat ji,“ uvedla mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.

Stavař: mohlo se stavět dřív

Na rozdíl od politiků jsou odborníci zdrženlivější. Podle stavaře z hlavního města, který si nepřál být jmenován, se mohlo začít stavět dřív, protože hydrometeorologické předpovědi byly známy a Berounka „řádila“ již drahně předtím, než vedení hlavního města rozhodlo. Nejhoršímu se ale podle jeho názoru přesto zabránit dokázalo, a tak by nyní nekritizoval.

Uvedl též, že rekonstrukci by potřebovaly také ony zábrany.

„Z chyb se člověk učí, včetně politiků. Nechtěl bych proto nikomu jmenovitě nadávat, všichni se určitě snažili a dělali vše podle svého nejlepšího svědomí,“ řekl.

Piňos: politici musí řešit příčiny, ne následky

Ekologický odborník Jan Piňos z Hnutí Duha dal diskusi o zábranách a zvládnutí pražských povodní úplně jiný rozměr. Pro Pražský patriot uvedl, že pro povodně – včetně té pražské – je rozhodující, co se děje v povodí.

„Je třeba mnohem šetrněji hospodařit na polích, vracet do krajiny rozptýlenou zeleň, revitalizovat vodní toky, potoky, říčky i řeky, vracet jim jejich přirozený charakter,“ řekl.

Přijde mu nedůstojné, že když se někde postaví zábrany, politici se pak dohadují o tom, jestli měly být o metr vyšší nebo nižší a jestli měly být postaveny v sobotu či v neděli.

„Je to sice důležité pro ochranu životů, ale v povodni jako takové je to až na konci celého řetězu. Příčiny vznikají tam, kde řeky pramení, kam poté stékají. Při každé povodni se udělají plány, jak je třeba revitalizovat krajinu, ale jakmile povodňová vlna odpluje, politici na to zapomenou,“ dodal.