Zubařka při usmrcení léčitele nedokázala ovládat své činy, uvedl psychiatr

Zubní lékařka a učitelka tělocviku v důchodu Irena Stejskalová usmrtily samozvaného léčitele a guru loni v říjnu v bytě Stejskalové v pražských Hájích. Podle nich si smrt přál, protože chtěl odejít do jiné dimenze, a k činu je sám přesvědčil. Jméno zubní lékařky nelze kvůli ochraně oběti uvést, protože žena už dříve přijala partnerovo příjmení.

„Ovládací schopnosti obžalované byly v době spáchání trestného činu zcela vymizelé. Říkám to při vědomí toho, že se zde řeší případ, který vstoupí do historie práva, psychologie i psychiatrie,“ prohlásil u pražského městského soudu profesor Kašparů. Zásadní roli v jednání ženy podle něj sehrál takzvaný indikovaný blud. „Byla v té chvíli mimo normalitu, zfanatizovaná,“ pokračoval. Podle něj byla žena přesvědčená o tom, že její partner čte myšlenky, že umí cestovat v čase, že mu pomáhají kosmické síly a že všechno ví.

Zubařka, kterou soud na rozdíl do Stejskalové ponechal ve vazbě, podle Kašparů vůbec není nebezpečná pro společnost. „Doporučoval by u ní co nejdříve ambulantní psychiatrické i psychologické léčení. Potřebuje se dostat ze stresů, můžeme u ní mluvit o posttraumatickém stresovém syndromu,“ řekl.

Soud si dnes předvolal i řadu dalších znalců, kteří zkoumali duševní stav obou obžalovaných. Psycholožka Miluše Pixová uvedla, že u zubařky nezjistila žádnou závažnou psychopatologii ani posttraumatický syndrom. Podle expertky je nicméně pravděpodobné, že obžalovaná byla k činu donucena, protože byl v rozporu s jejími osobnostními charakteristikami. I podle Pixové měla zubařka syndrom týrané osoby. „Kvůli týrání byla zvýšeně sugestibilní k manipulaci poškozeného, věřila jeho pohledu na svět. Čin realizovala spíše na přání poškozeného, sama s ním vnitřně nesouhlasí,“ popsala psycholožka.

Pokud by se soudkyně přiklonila k názoru, že zubařka měla vymizelé ovládací schopnosti kvůli duševní poruše, pak by musela konstatovat, že není za čin trestně odpovědná, protože v době jeho spáchání nebyla příčetná.

Podle psychiatra Ilji Žukova jednala pod vlivem přejatých bludů i druhá obžalovaná Stejskalová. „Věřila naprostým bizárům, absurditám,“ podotkl s tím, že žena je důvěřivou a spíše jednodušší osobností. Připomněl, že léčitel ji „diagnostikoval“ rakovinu slinivky a ona následně bez podstoupení lékařského vyšetření uvěřila, že ji vyléčil. „Měla absolutní důvěru v jeho božství a všemocnost. Byl pro ni bůh, a to je samozřejmě výplod chorého mozku. Není žádný zabiják, vrah ani asociál,“ poznamenal na adresu důchodkyně.

Obžaloba uvádí, že vystudovaná doktorka pedagogiky Stejskalová zubařku utvrzovala v tom, že musí muži vyhovět v jeho přání zemřít. Podle obžaloby muž dobrovolně spolkl lék, který měl zklidňující a hypnotické účinky. Zubařka ho poté řízla skalpelem do třísla a na zápěstí a vpíchla mu celkové anestetikum. Právě na akutní otravu touto látkou muž podle obžaloby zemřel. Obě ženy po činu vyčkávaly u jeho postele. Když jeho tělo – v rozporu s tím, co jim před svou smrtí sliboval – nezmizelo, šly věc ohlásit na policii.

Obžaloba viní obě ženy s předem promyšlené vraždy, za kterou hrozí 12 až 20 let vězení. Podle obhájců lze počínání obou žen hodnotit nanejvýš jako zabití v omluvitelném hnutí mysli. V hlavním líčení vyšlo najevo, že usmrcený padesátiletý muž kolem sebe shromáždil stoupence, kteří se řídili v osobním i pracovním životě jeho pokyny. Svědci vypovídali o tom, že je fyzicky i psychicky týral.