Zrušení střídání času v nedohlednu? Česká akademická sféra navrhuje opomíjenou alternativu
26. října 2019 07:18
„Spousta studií od 70. let 20. století ukazují, že střídání času zvyšuje spotřebu elektrické energie. Takže argument úspor energií, kterým se zavedení střídání času obhajovalo v Československu, už dnes neplatí,“ zdůraznil ekonom Lukáš Kovanda. „Dnes je v České republice úspora 0,06 procenta elektrické energie. Vyjádřeno v penězích, toto číslo představuje úsporu 50 milionů korun, což je pouze jedna tisícina tuzemského HDP,“ doplnil.
Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR se zase zaměřila na zrušení střídání času z pohledu biorytmu člověka. „Ponechání trvalého standardního (zimního) času poskytne lepší seřízení našeho časového biorytmu s denní dobou a z neurologického hlediska má pozitivní dopad na zdraví člověka. Alternativou k zavedení jednotného času je posunutí střídání letního času, protože současný letní čas trvá od března do října, a to není léto,“ řekla zástupkyně akademické sféry.
Letní čas je o jeden měsíc delší od roku 1996. Trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byly zavedena před téměř čtvrt stoletím v celé Evropě, takže se jí přizpůsobilo i Česko.
Podle výzkumu agentury STEM/MARK 65 procent respondentům střídání času nevyhovuje a stejné procento vzorku by střídání zrušilo. „Celkem 44% procent lidí se kloní k zavedení trvalého letního času, 24 procent k trvalému standardnímu (zimnímu), ale 31procent má obavu z toho, že se evropské státy nedomluví a je riziko, že každý stát bude mít vlastní čas. U výběru času a u celoevropské shody na jednom řešení tedy panuje v české společnosti rozpolcenost,“ připomněl Jan Burianec z agentury STEM/MARK.
Zrušení střídání času provází i politická debata o příklonu k jednomu ze dvou časů. „Pro nás v Česku a i v jiných členských státech EU je prioritou harmonizace jednotného času v okolních státech, abychom neměli odlišný čas v každém státě. To by pak mělo dopad na spoustu ekonomických sektorů a doprava by byla jedním z nejpostiženějších sektorů. Musely by se upravovat letové, železniční a autobusové řády dle časových pásem jednotlivých zemí. Pro nás je tak prioritou dohoda,“ říká k tomu Petra Holubičková, vedoucí Odboru koordinace záležitostí EU Ministerstva dopravy.
Zda Česko přistoupí k „zimnímu, nebo letnímu času“, by podle ní mělo být stanoveno na základě diskuse a analýzy dopadů. Diskuse na toto téma bude pokračovat.
Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času vloni. Na tom, který čas bude zaveden celoročně, se však mají dohodnout samotné členské státy. Termín zavedení celoročního času nyní není znám.