Tlakové nádoby mohou ohrozit třídící linku na kovy i spalovnu

Do směsného odpadu podle mluvčího lidé občas vyhodí i použité hasicí přístroje, kyslíkové bomby a další velké lahve pod tlakem, které patří do míst zpětného odběru, některých kovošrotů, na čerpací stanice a do specializovaných firem. Nezodpovědné chování může ohrozit nejen zaměstnance firmy a zařízení, ale také veřejnost. Zároveň vznikají značné škody. Viníkovi proto hrozí finanční postih, náhrada škody i obvinění z obecného ohrožení z nedbalosti. 

Pražské služby apelují na občany, aby při separaci tlakových nádob postupovali obezřetně. Chránili zdraví vlastní i druhých, pamatovali na bezpečnost a přesně věděli, co kam vyhazují. Malé spreje nepatří do šedých kontejnerů, ale do černé popelnice na směsný komunální odpad. Bez problémů je zpracují a energeticky využijí v ZEVO Malešice, kde nenapáchají žádné škody. Oproti tomu velké tlakové lahve rozhodně nelze odkládat do žádných popelnic. Neporadí si s nimi ani už zmiňované ZEVO Malešice. 

Tento odpad proto patří jen a pouze do míst zpětného odběru, některých kovošrotů, na čerpací stanice a do specializovaných firem. „Nádoby se stlačenými plyny všech velikostí jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Při neodborné manipulaci se z nich stávají doslova zbraně. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku či zařízení, což se občas děje,“ řekl Komarnický. 

Spreje nepatří do šedých popelnic na kov 

Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů nebo osvěžovačů vzduchu, insekticidních aerosolů, repelentů, obranných plynů, barev, případně šlehačky a podobně používají lidé denně. Někdy prázdné, jindy poloprázdné je hází chybně do kontejnerů na kov, stejně jako plynové kartuše nebo dokonce turistické vařiče. Zkrátka vše, co projde otvorem popelnice a je kovové. 

Řada výše jmenovaných obalů má ale na sobě symbol ohně. Jedná se tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Takový sprej se nesmí zahřívat, mechanicky poškodit, prorazit ani používat v blízkosti ohně. Porušení těchto obecně závazných pravidel může mít fatální následky.

Důkazem je událost z 20. října, která se stala v areálu Pražských služeb Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly, který navazuje na třídicí linku, se nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů. Byť se jednalo o malé nádoby pod tlakem, došlo k explozi a následnému zahoření. 

 „Přesné příčiny jsou zatím v šetření. Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují odhadem v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani pracovníků naší společnosti naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ doplnil ředitel Závodu odvozu a recyklace odpadu Zdeněk Pajk.  

Tlakové lahve patří do míst zpětného odběru 

Velké tlakové nádoby, objemnější plynové kartuše k vařiči, hasicí přístroje, propanbutanové, kyslíkové nebo héliové lahve a podobně se otvory do šedých kontejnerů většinou nevejdou, lidé je proto čas od času hodí do černých popelnic. Obojí je přitom špatně, navíc jde o hazard se zdravím a majetkem druhých. Směsný komunální odpad z celé metropole míří do ZEVO Malešice ke zpracování a následnému energetickému využití. 

Tady z něj vzniká světlo a teplo pro cca 20 000 pražských domácností. Výbuchy velkých tlakových lahví ale mohou za určitých podmínek zastavit provoz celé spalovny a významně ohrozit bezpečnost osob i používané technologie v rámci svozu a zpracování, což by se bezesporu projevilo velmi negativně na odpadovém hospodářství hlavního města Prahy. 

Jako příklad může posloužit situace z 15. nebo 22. října, kdy pracovníci ZEVO Malešice zaznamenali exploze tlakových nádob v kotlích číslo 2 a 3. „Kovové zbytky přelétly do výsypek pod druhým a třetím tahem, proto jsme je mohli vytáhnout a prohlédnout. Podle všeho mělo jít o dvou kilogramovou lahev s oxidem dusným na výrobu šlehačky. V jiném případě pak o kyslíkovou bombu, zřejmě pozůstatek doby covidové,“ myslí si ředitel spalovny Aleš Bláha a dodává: „Nezáleží na plynu, ale na tloušťce stěny a materiálu. Bohužel se často nejedná o měkký hliník, ale o tvrdou ocel. Ta působí na okolí jako střepiny granátu, když vybouchne, poničí všechno kolem.“

Rošt i kotel jsou na určitý přetlak konstruované. Pokud tu ale exploduje větší tlaková nádoba v nevhodné poloze, může za určitých podmínek dojít k poškození roštu nebo stěn kotle s keramickou vyzdívkou. To se už v pražském ZEVO Malešice nejednou stalo, kotel musela obsluha odstavit a poškozené litinové roštnice vyměnit. Od jara letošního roku hlásí spalovna nárůst počtu podobných incidentů. 

Po jednom takovém dokonce praskla v prvním kotli roštnice, celá spalovací linka proto musela být odstavena. Po opravě se pak obratem vrátila do provozu. V mezičase ji zastoupily zbylé tři linky. Pokud by však někdy došlo k současnému vyřazení všech kotlů, musel by být veškerý směsný komunální odpad odkloněn na skládky. 

Podobné odstávky zařízení z důvodů oprav po různých explozích jsou spojené s vysokými náklady. V případě dopadení hrozí pachateli finanční postih a náhrada škody, stejně jako obvinění z obecného ohrožení z nedbalosti. V současnosti už Pražské služby dokonce předaly vyšetřovatelům stopy, vedoucí k dopadení podezřelých. 

„Důrazně proto znovu žádáme občany, aby žádné tlakové nádoby neházeli do popelnic, ale aby je odevzdávali na místech zpětného odběru. U řady z nich, třeba propanbutanových, je možné prázdnou zálohovanou lahev vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Prosíme, aby si to lidé vždy ověřili u výrobce nebo prodejce. Tento druh odpadu prostě není možné jen tak někam odložit bez rozmyslu,“ uzavřel mluvčí Alexandr Komarnický..