Zpět k přírodě: Okolí nádrže Slatina projde revitalizací
16. března 2015 16:45
„Další z krásných míst v Praze se v letošním roce dočká revitalizace. Retenční nádrž Slatina a její okolí patří mezi nejcennější pražské ornitologické lokality a je častým cílem rybářů, cyklistů i in-line bruslařů. V rámci revitalizace budou kolem rybníka vysazeny nové stromy, založeny kosené louky s tůněmi, rovněž se upraví koryto Hostavického potoka a prodlouží trasa stávající cyklostezky,“ říká radní Jana Plamínková.
Retenční nádrž Slatina byla postavena na podmáčených loukách v okolí Hostavického potoka v katastrálním území Dubče v osmdesátých letech 20. století. Nádrž byla vybudována za účelem zachycení zvýšených průtoků na Hostavickém potoce, a to zejména z oblasti průmyslové zástavby Dolních Měcholup. Při povodních je nádrž schopna pojmout až 170 000 m3 vody a zatopená plocha je zhruba jedenáct hektarů.
Řešené území retenční nádrže Slatina je poměrně malé svou rozlohou, avšak tvoří ho oblasti rozdílného charakteru a využití. Zatímco ve východní a severní části jsou louky s ojedinělou zelení a také plochy využívané převážně k volnočasovým aktivitám, na své si zde přijdou rybáři, cyklisté in-line bruslaři, v západní části podél silnice se nachází naopak vzrostlý a hustý pás zeleně, s přechodem do neudržované louky s roztroušenými keři a stromy.
Jižní část lokality je spíše klidovějšího charakteru, navazuje na neudržovaný sad a intenzivně zemědělsky využívané plochy až k přítoku Hostavického potoka v jihozápadní části území. Okolí nádrže je také velmi cennou ornitologickou lokalitou s potvrzeným výskytem řady chráněných druhů ptáků.
V rámci revitalizace se dnešní betonové koryto potoka v délce 280 metrů zruší a zasype, nově se vybuduje mělké koryto přírodního typu. Součástí projektu je i úprava a obnova zeleně na ploše skoro deset hektarů městských pozemků. Podél silnice K Lesíku bude vysázen pás lesa, který v budoucnu oddělí okolí retenční nádrže od rušné silnice.
Na neudržovaných plochách vzniknou kosené louky s roztroušenou zelení a remízky. Na loukách a na poli bude vyhloubeno několik tůní pro obojživelníky. Břehy nádrže budou na dvou místech pozvolnější, aby se lépe propojilo vodní a suchozemské prostředí.