dnes
Neděle - prehanky-snih
3°C
zítra
Pondělí - zatazeno
1°C
pozítří
Úterý - snih
0°C
Znovu potkal Uhelky. Ale jako soupeř
Fotbalista Jan Vrňák. Foto: Pavel Jiřík st. / fotbalpraha.cz

Znovu potkal Uhelky. Ale jako soupeř

Dlouhá léta oblékal Jan Vrňák dres Uhelných skladů, zažil tam divizi, byl kapitánem. V zimě se však rozhodl své působení v klubu utnout a zamířil do konkurečního ČAFC. Úvodní jarní kolo přeboru shodou náhod svedlo oba týmy proti sobě a zápas nakonec neměl vítěze, skončil 1:1. „Chtěl jsem, abychom vyhráli, ale remíza je asi spravedlivá,“ řekl Vrňák.

Byl jste dlouholetou oporu Uhlířů, jak jste se na zápas těšil?
Bylo to hodně zvláštní. Ráno před zápasem jsem ani nemohl dospat. Tedy byly tam dva důvody. Prvním bylo to utkání, které bylo hodně zajímavé. Dlouho to totiž vypadalo, že ten můj odchod nedopadne, ale nakonec se to povedlo a hned jsem začínal zápasem s Uhelkami. No a druhým důvodem, proč jsem brzy vstával, byla moje malá dcera.

Netáhlo vás to po těch letech za bývalými spoluhráči?
Když jsem na zápas přišel, tak jsem přemýšlel, do jaké kabiny mám jít. (směje se) Kluci z Uhelek vyzvídali, co jsem vypsal jako odměnu za vítězství a já jim to oplácel dotazy, zda po mě půjdou. Ale oni dobře vědí, že já si nenechám nic líbit.

A co přímo na hřišti, jak jste se cítil?
Ty pocity byly takové divné. Pohybovat se na hřišti a potkávat se tam s bývalými spoluhráči v dresech, na které jsem byl zvyklý… Občas jsem se až bál, abych jim nepřihrával a taky, abych na ně nemluvil a nesnažil se je dirigovat, jak jsem byl po léta zvyklý z pozice stopera v Uhelkách.

Asi jste si musel všimnout, jak se Uhelné sklady po vašem odchodu proměnily. Co na to říkáte?
Bavili jsme se o tom, co se změnilo. Uhelky se proměnily hodně. Klub to po mém odchodu asi donutilo přemýšlet o tom, proč jsem odešel. Já jsem nechtěl, aby to vypadalo, jako když kapitán opouští loď. Když jsem viděl, jaké daly Uhelky dohromady mužstvo, tak musím říct, že je dobře složené. Ale pro mě je v tuhle chvíli fotbalově na prvním místě můj nový klub.

Tak si pojďme zápas rozebrat. Našel se někdo z bývalých spoluhráčů, který vám v zápase nedal dýchat?
Jeden takový fotbalista tam byl, ale byl nový, s ním jsem tam nehrál. Svedli jsme hodně soubojů a on mě nenechal moc hrát.

Vy jste naopak dostal žlutou kartu. Kdopak z bývalých spoluhráčů to odnesl?
Ta žlutá karta byla na hráče, co mě hlídal. On hrál hodně tělem, nebál se soubojů. Třeba ho někdo z kluků motivoval, aby na mě takhle hrál.

A jak to bylo s motivací? Vypsal jste nějakou prémii za výhru nad Uhelnými sklady?
Já jsem byl připravený vypsat odměnu, třeba že dám basu šampáňa, nebo otevřu účet v hospodě. Na posledním tréninku mě ale kluci varovali, že s těmi motivacemi mají v klubu špatné zkušenosti. Tak jsem se rozhodl nic neříkat a o té odměně bych klukům řekl po zápase. No, skončilo to nerozhodně, za bod nic nebude.

Co jste vůbec na konečnou remízu říkal?
Chtěli jsme vyhrát, ale remíza je asi spravedlivá. I když: měli jsme kopat penaltu. Potvrdili mi to i kluci z Uhelek. Ale oba týmy měly šance, gólmani chytali dobře. No aspoň, že jsme ten první zápas neprohráli.

O Uhelných skladech hovoříte stále hezky, proč jste se vlastně rozhodl změnit klub?
Sešlo se víc věcí. Dali jsme si doma pod stromeček dáreček v podobě dcery Laury a já s ní chci trávit co nejvíc času. Fotbal mě samozřejmě pořád baví. Ale už prostě nejde chodit na všechny tréninky, a když už člověk jde, tak chce být doma co nejdřív, abych si malou ještě užil. A v tomhle je nový klub pro mě lepší. Autem jsem na hřišti za tři minuty, pěšky za nějakých deset. A pak je tu ještě druhá věc. Chtěl jsem změnit prostředí. Mám to podobné i v práci, jak je někde stereotyp, potřebuji změnu a získat novou motivaci.

Přišla vám manželka s dcerkou fandit?
Byla připravená na Motorlet vyrazit, ale nakonec nebylo dobré počasí. Na umělce Motorletu je to taková větrná hůrka, tak raději na utkání nešla.

Říkal jste, že jste na okamžik zaváhal, do jaké kabiny máte před zápasem jít. A to se hrálo na Motorletu, co kdyby se hrálo na stadionu Uhlířů?
To by bylo peprnější, tam bych si chtěl asi sednout na své místo. No, tak snad si tam ještě zahraju příští rok. Věřím, že se Uhelky zachrání a ten zápas si zopakujeme. Já budu určitě sledovat, jak si kluci vedou a budu jim držet palce, aby se zachránili.

A jak jste spokojený se svou pozicí v novém klubu?
Teď nastupuji na postu defenzivního záložníka, což mi vyhovuje. Stopeři jsou v ČAFC sehraní a klape jim to, jsou na sebe zvyklí. Takže jsem spokojený, protože jsem se v pětatřiceti dostal i k ohrožení branky.

Takže jste měl šanci dát Uhelným skladům gól?
Ne, ne. Jednu šanci jsem ale hlavou vybojoval, když jsem vrátil míč před branku, spoluhráč to dával dobře k tyči, ale gólman Uhelek zázračně zasáhl. Doufám, že to vítězství přijde příště.

Redakce s přispěním Pražského fotbalového svazu (www.fotbalpraha.cz).


Svaz aerobiku pořádá workshop pro sportovce i instruktory

17. listopadu 2017 v 07:05

Ať už jste trenéři různých sportů, instruktoři nebo prostě jen máte rádi pohyb, tenhle workshop vás nadchne. Pořádá ho 9. prosince Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz a odborníci vás při něm za jeden den seznámí se vším důležitým, co potřebujete vědět o zlepšení kondice pomocí běžných...

Do branek! S ČT sport na vrchol za podpory innogy

7. listopadu 2017 ve 13:14

Další ročník populární reality show S ČT sport na vrchol je za dveřmi. Už po osmé budou lyžařští amatéři před televizními kamerami České televize měřit síly na svazích českých skiareálů v obřím slalomu. Ve hře je opravdu hodně, účast na semifinálovém kempu na konci března ve Špindlerově Mlýně, kde...

Další články
Nahoru