Znosimský mokřad: Příroda vrací tam, kde jsme ji ztratili
16. května 2025 14:13
Přidejte si nás na domovskou Podle ekologů jedná o největší mokřad na Podblanicku, který je domovem vzácných obojživelníků a jeho součástí mají být i louky bohaté na život.
Foto v článku/3×/Vojtěch Herout
„Lidé si často myslí, že Český svaz ochránců přírody vykupuje jen cenné lokality. My ale vykupujeme také zničené pozemky, které přírodě navracíme. A toto je právě ten případ,” říká Karel Kříž, autor projektu a jednatel ZO ČSOP Vlašim.
Zase můžeme budovat místa s respektem ke krajině
Projekt vznikl díky dlouhodobé spolupráci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a Nadačního fondu Veolia. Lokalitu nedaleko Znosimi vybrali, protože měla to nejdůležitější pro dlouhodobé fungování – jistotu vody a možnost odkupu větších pozemků.
„Když se podíváme na letecké snímky z 50. a 60. let, tak všechny tyto nivy byly otevřené. Všude tu byly louky. Pak ale přišlo hospodaření ve stylu ‘kam se nedostane velký traktor, tam to necháme být’. Louky zarostly, zmizelo světlo, a tím se snížila biodiverzita. Třeba úplně zmizeli motýli,” vysvětluje Karel Kříž.
ČSOP tak pozemky přebíral dlouhodobě neudržované, zarostlé ruderální vegetací a nálety olše. Jako první zrušili odvodňovací příkopy, aby odstud voda neodtékala. Odstranili křídlatku, invazivní nepůvodní druh. A začali modelovat terén. Vše z vytěžené zeminy s respektem k okolní krajině. Vybudovali také ostrov a schovky pro různé živočichy.
Vznikly tak dvě vodní plochy napájené z pramenů a spodní vodou propojené s řekou Blanicí. Hlavní účel těchto tůní není zadržovat vodu v krajině. To nejcennější, co přinášejí, je místo pro život obojživelníků. Stojatých vod, kde by mohli naklást vajíčka, je v naší krajině málo. V rybnících se chovají ryby a pro ty jsou vajíčka obojživelníků výtečná potrava. První fáze života už je vidět – v tůních plavou znakoplavky, mezi trávami přeběhne ještěrka, stopy bobra se objevují hned u hladiny.
„Hlavní uživatelé mokřadů jsou čolci a žáby. Ropuchy, skokani, kuňky do nich putují i dva kilometry, aby se zde rozmnožili. A sem už letos dorazili,“ dodává Kříž.
Už brzy tu vykvetou louky, které voní
Druhý cíl je v nově vzniklém terénu vybudovat louky bohaté na biodiverzitu. Ty vznikají bez umělého výsevu – část osiva získali autoři nakartáčováním z okolních luk, většinu semínek ale přinese vítr, voda a ptáci. Jakmile se louky začnou pravidelně kosit, do pár let se sem vrátí motýli – babočky, okáči, admirálové. V sušší části se usídlí slepýši, ještěrky.
„Pokud chceme mít v krajině louky, musíme je pravidelně kosit. Jinak tu do pár let máme neprostupnou džungli z náletů. Ta naše středoevropská krajina se musí udržovat. Její biodiverzita je závislá na údržbě. Tak jsme si ji to za 2 000 let naučili,” vysvětluje Karel Kříž.
Teď má mokřady na starosti příroda. Budou se budovat samy a lidé jen pozorovat jací živočichové a rostliny je obsadí.
Mokřad se otevírá lidem
Lokalita navazuje na zámecký park ve Vlašimi, který ročně navštíví desetitisíce lidí. Tím, že budou louky kosené, se krajina stane prostupná a lidé ji mohou navštěvovat. Už dnes ČSOP zařadila místo do programů ekologické výchovy pro školy, který každoročně navštíví tisíce dětí od mateřských po střední školy. Navíc se zvažuje obnovení staré pěší cesty do Znosimi, která by mohla otevřít novou výletní trasu.
Celý projekt stál 1,5 milionu korun, z toho 400 000 korun na výkup pozemků, zbytek na přípravu a práce v terénu. A údržba? Jednoduchá – dvakrát ročně posekat louky, aby se nezměnily v les.
Projekt trval od výkupu pozemků tři roky. Mezitím přišla i povodeň, která práce pozdržela – jako připomenutí, že krajina si dělá věci po svém.
A výsledek? Biotop, který přechází od čisté vody do máčeného stádia a láká různé druhy flóry a fauny.
Kdo za projektem stojí
Projekt je součástí spolupráce ČSOP a Nadačního fondu Veolia na programu Vraťme vodu přírodě, která trvá již od roku 2018. Díky ní se daří přizpůsobovat českou krajinu změnám klimatu a suchu, zadržovat vodu v krajině a zvyšovat její biodiverzitu. Na doporučení odborníků z ČSOP Nadační fond Veolia financuje výkup pozemků s potenciálem zadržovat vodu v krajině a pomáhá dlouhodobě pečovat o vzniklé mokřady. Dosud bylo na tyto účely věnováno více než 11 milionů korun.
