„Zlidštění“ magistrály začne úpravami okolí, možná linkou autobusu

„Denně překročí magistrálu asi 100 000 chodců. To je plus mínus stejný počet jako lidí, kteří ji projedou autem," řekla Kolínská. Číslo pochází od Technické správy komunikací (TSK), která monitorovala provoz kolem náměstí I. P. Pavlova.

Chodci v současné době chtějí magistrálu jen rychle překonat, ve sledovaném úseku většinou buď po přechodech na náměstí nebo podchody kolem Národního muzea. „Jedno z doporučení je, že se v prvním kroku nemusíme soustředit na vlastní komunikaci, ale na prostory bezprostředně kolem ní," dodala. Mohlo by se jednat například předpolí budovy bývalého Federálního shromáždění, hlavního nádraží nebo muzea, kde by se objevila zeleň v květináčích nebo lavičky.

Dopravní opatření, která mohou být kontroverzní, jako nové přechody a semafory, budou nejprve zavedená na zkušební dobu několika měsíců. Předcházet jim budou simulace provozu připravené TSK. „Jedno z doporučení je, že v první etapě, kdy na tom neumíme najít shodu, není potřeba omezovat kapacitu magistrály," doplnila náměstkyně.

Ve hře je také autobusová linka, která by jezdila po magistrále. Organizátor pražské dopravy, společnost Ropid, už její možnosti prověřil. Pokud se pro ni nakonec rozhodne, mohla by být zavedena už do konce letošního roku.

Smlouvu s architektonickou kanceláří Jana Gehla město uzavřelo v loňském roce, za jeho projekt zaplatí asi 1,99 milionu korun. Až město návrhy na úpravy úseku mezi Nuselským mostem a Florencem koncem června dostane, chce je projednat nejdříve s radnicemi Prahy 1 a Prahy 2. Poté uspořádá informační vycházky pro veřejnost.

Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor. Metropolím po celém světě radí, jak vytvářet lidem příjemná městská prostranství. Jeho služeb využily Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva či New York. Praze, kterou navštívil loni v březnu, by měl pomoci se zklidněním severojižní magistrály. Podle jeho dřívějších slov to bude jeden z nejtěžších úkolů, jaký kdy řešil, ale zároveň velká výzva.

Principy svého přístupu k utváření městských prostranství formuloval Gehl v různých publikacích, z nichž byly do češtiny přeloženy Život mezi budovami, Nové městské prostory a především Města pro lidi.