Zlato se chovalo jinak, než trh očekával. Na scéně je i nová tvář Fedu

Změny v centrální bance

To, co v posledních dnech výrazně ovlivnilo vývoj kovu, bylo první zasedání amerického Federálního rezervního systému pod vedením nového předsedy Kevina Warshe. Centrální banka během červnového zasedání ponechala úrokové sazby na úrovni 3,5 % až 3,75 %, což bylo očekávané rozhodnutí. Investory však více zajímaly prognózy a tón komunikace banky. Zatímco ještě na jaře představitelé Fedu počítali s možností snižování sazeb, červnové projekce byly výrazně opatrnější. Medián očekávání členů výboru se posunul na úroveň 3,8 % do konce roku 2026, což podle CNBC naznačuje, že na stole zůstává i možnost dalšího zvýšení sazeb. Fed zároveň zvýšil odhad inflace pro letošní rok na 3,6 %, což je výrazně více než 2,7 % v březnu. Podobně vzrostly i prognózy jádrové inflace.[1] Warsh, který se postavil do čela banky v květnu letošního roku a nahradil Jeroma Powella, navíc naznačil plán přehodnotit způsob, jakým Fed komunikuje svá rozhodnutí. Již po zasedání představil výrazně kratší prohlášení, z něhož zmizela část naznačující budoucí uvolňování politiky, což ukázalo, že boj s inflací zůstává prioritou americké centrální banky.

Konflikt přinesl netradiční reakci

Po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě mnozí investoři očekávali, že zlato bude patřit mezi hlavní vítěze rostoucí nejistoty, protože historicky platí, že v obdobích otřesů peníze často směřují do bezpečných přístavů. Současný vývoj však přinesl překvapení, když od začátku konfliktu na konci února cena zlata místo dalšího růstu oslabila o desítky procent.* Na první pohled by se mohlo zdát, že žlutý kov selhal ve své roli bezpečného přístavu, vysvětlení je však jednodušší. Jak uvádí Forbes, podle analytiků zlato během krizí funguje také jako zdroj okamžitě dostupné likvidity a část zlatých rezerv se může stát prvním aktivem určeným k prodeji. Jelikož omezení lodní dopravy v Perském zálivu snížila příliv peněz do ekonomik, nižší dolarová likvidita vytvořila tlak na existující rezervy, včetně zlata. Pokles ceny tak nemusí znamenat ztrátu důvěry investorů v drahý kov, ale spíše ukazuje, že zlato může současně plnit více funkcí.

Od vrcholu ke korekci

Když se podíváme blíže na vývoj ceny zlata, jeho spotová cena měla za posledních pět let rostoucí trend až do 27. ledna 2026, kdy dosáhla historického maxima na úrovni 5 400 USD. V tomto období sice zlato prošlo korekcí, dokázalo se však znovu dostat nad hranici 5 300 USD, a to až do začátku zmíněného konfliktu, od kdy jeho cena klesla o více než 22 % na současné hodnoty. K 24. červnu 2026 se drahý kov obchodoval za 4 057 USD. Přestože z krátkodobého pohledu došlo během několika měsíců k poklesu, z dlouhodobého hlediska zůstává cena zlata v kladných číslech. Za poslední rok si udržuje růst o 22 %, zatímco za posledních pět let vzrostla o více než 128 %. Velmi podobným vývojem jako spotové zlato prošly také futures kontrakty, jejichž cena se ke konci června pohybovala kolem úrovně 4 079 USD.

Pokračování v budování rezerv

Krátkodobé cenové výkyvy však nemění jeden z nejvýraznějších trendů posledních let. Tím je rostoucí zájem centrálních bank o zlato, který se podle World Gold Council (WGC) v následujícím období výrazněji nezmění. Průzkum, do kterého bylo zahrnuto 74 centrálních bank, ukázal, že naprostá většina z nich očekává růst zlatých rezerv v příštím roce, přičemž 45 % předpokládá, že zvýší i své vlastní držby zlata. Centrální banky v posledních čtyřech letech nakoupily přibližně 1 000 tun zlata ročně, což je ve srovnání s předchozím desetiletím dvojnásobek. Očekává se, že tempo nákupů bude pokračovat na podobné úrovni. Zvýšil se také podíl institucí, které přesunuly své zlaté rezervy na domácí území nebo diverzifikovaly jejich uložení v zahraničí, za čímž podle odborníků může stát právě geopolitická situace. Zlato má navíc pro mnoho zemí silný symbolický význam jako národní aktivum. Například Francie nemění celkovou expozici, ale upravuje geografickou strukturu svých rezerv přesuny mezi jednotlivými jurisdikcemi.

Prognózy bank se mírně změnily

Pokud shrneme výhledy některých velkých bank, výrazně se liší, jejich společným jmenovatelem je však pokračující růst žlutého kovu. Do konce roku se cenové odhady pohybují od 4 900 USD podle Goldman Sachs až po 6 000 USD v případě JP Morgan. Ještě vyšší prognózu zveřejnily Bank of America a Wells Fargo, jejichž odhad přesahuje 6 000 USD. Goldman Sachs například snížila své očekávání z původních 5 400 USD, přičemž tento krok zdůvodnila slabšími přílivy do ETF fondů krytých zlatem a úrokovými sazbami. Svůj odhad snížila také UBS na 5 500 USD a opatrnější je i Morgan Stanley s cílovou cenou 5 200 USD. Růst by měl být podle bank tažen především nákupy centrálních bank, procesem de-dolarizace a obavami souvisejícími s ekonomickým vývojem. Některé instituce rovněž upozornily, že nedávný pokles představuje spíše korekci po silném růstu než začátek dlouhodobějšího obratu. Výhled na rok 2027 nadále počítá s pokračováním růstového cyklu. [2]

Autorkou textu je Diana Fatiková, analytička InvestaGo

Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.

[1, 2] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, která mohou být nepřesná, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.

Tento text představuje marketingovou komunikaci. Nejedná se o žádnou formu investičního poradenství ani investičního výzkumu a nepředstavuje nabídku jakékoli transakce s finančním nástrojem. Obsah textu nezohledňuje individuální okolnosti čtenářů, jejich zkušenosti ani finanční situaci. Minulá výkonnost není zárukou ani predikcí budoucích výsledků.