dnes
Sobota - prehanky-dest
22°C
zítra
Neděle - polojasno
26°C
pozítří
Pondělí - prehanky-dest
27°C
Zkameněliny nalezené v okolí Prahy změnily pohled na počátek evoluce zubů
Radotina vyplouvající ze schránky hlavonožce. Foto: Jan Sovák / NM

Zkameněliny nalezené v okolí Prahy změnily pohled na počátek evoluce zubů

Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy se nyní změnil pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let, přičemž doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli.

Objev týmu vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity v Uppsale je natolik významný, že se jej rozhodl uveřejnit dokonce i prestižní vědecký časopis Science.

V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z důležitých otázek evoluce obratlovců. O to výjimečnější je, když převratné informace přinese materiál nalezený v České republice. Cesta zkoumání fosílií, která započala v depozitáři Národního muzea a vyvrcholila publikováním konečné studie, trvala dlouhých 10 let.

Nejmodernějšími zobrazovacími metodami bylo zjištěno, že uvnitř kamenů s lebkami evolučně nejstarších čelistnatců se ukrývaly zuby, jejichž struktura, umístění i způsob přirůstání v sobě spojují vlastnosti dvou velkých skupin žijících čelistnatých obratlovců – žraloků i kostnatých ryb – a ukazují, jak vypadaly zuby jejich společného předka. Jsou tak předobrazem i našich lidských zubů.

Takřka všechny studované exempláře pocházejí z České republiky. Jeden byl nalezen před 150 lety ve světlém prvohorním vápenci v lomech na jižním úpatí vrchu Zlatý Kůň u Koněprus a pochází ze sbírky proslulého francouzského sběratele a vědce Joachima Barranda.

Další byly asi před 100 lety nalezeny ve tmavých vápencích v lomech v Černé rokli u Kosoře. Národní muzeum disponuje celosvětově největší kolekcí této nesmírně důležité skupiny starobylých akantotoracidních obratlovců.

 „Díky moderním technologiím může i fosilie 100 let uchována v našich sbírkách přinést světově významné poznatky a měnit tak pohled na evoluci. Věřím, že ani toto není poslední příspěvek našich sbírek světové vědě. Před dvěma lety například naši odborníci prokázali, že se v našem depozitáři nachází nejstarší rostlinná makrofosílie světa,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.


Praha 8 sbírá vavříny, dostala několik ocenění za komunikaci

Včera v 07:56

Zlatý erb za webové stránky, Zlatý lajk za facebookový profil, cena Radniční listy za Osmičku…tři medailová ocenění v letošním roce v rámci Hl. města Prahy. 

Radnice Prahy 1 mění úřední hodiny

13. srpna 2020 ve 12:59

Od 1. září stanovila radnice první městské části úřední hodiny úřadu na pondělí od 8 do 18 hodin a středu od 8 do 18 hodin.

Další články
Nahoru