Ženy bez domova v Holešovicích svěřují své trable divákům
16. června 2015 07:58
Ony. Dokumentární divadelní představení o ženách, s nimiž se život ani v nejmenším nemazlil. Růžena, Nina, Alena, Jana, Nikola, Kateřina, Ivana. Jsou různě staré, mají různé povahy i zkušenosti. Společné mají jedno – prošly si peklem. Poznaly nezájem či ztrátu rodičů, domácí násilí ze strany partnera, ztratily děti…
V představení, jehož původním záměrem byla terapie, se ze všeho vypovídávají. Otevírají své rány. Vykřičí do světa, co pociťují k muži, který je mlátil, nebo k otci, který se o ně nestaral, který pil. Silný je třeba okamžik, kdy si Kateřina představuje, jak se jí její máma omlouvá za to, že ji v těžké chvíli nechala úzkých, napospas osudu. Nikdy se jí bohužel neomluvila, ale už to veřejné přiznání, že si to přála, pomáhá.
Ženy, které nejsou profesionálními herečkami, ale jejich výkony procítěné a profesionální jsou, poznaly, co to je život na ulici. Přišly o rodinu, o kamarády, o práci, o perspektivu, o všechno. Odrážejí se ode dna, mají v sobě sílu. Našly si kamarádky, svěřují se neznámým lidem a cítí úlevu. Představení hrají díky Jako doma – Homelike, o.p.s. (produkce), v rámci které některé připravují bezmasé pokrmy coby Kuchařky bez domova.
Chybí peníze
O koncepci a režii představení se postarala Kateřina Jungová. „Proces zkoušení byl náročný i krásný. Vstupovaly do něj různé nečekané, pohnuté, někdy i nebezpečné události, které jsou nedílnou součástí náročného života těchto žen,“ řekla. Zkoušky trvaly asi půl roku. Hudebně představení doprovodily Tereza Jílková a Zuzana Matěchová. Výpravu měla na starosti Dagmar Urbánková.
Po představení následovala diskuse s herečkami. Některé našly práci, jiné ji hledají. Stejně tak zázemí.
Třeba Růžena žije se psy a kočkami v garáži. Na dotaz, kdo by chtěla, aby představení viděl, odpověděla, že ten, kdo by jí mohl pomoci najít dobrou a stálou práci. Některé jiné ženy řekly, že by byly rády, aby představení viděl partner, který je týral.
Představení bylo finančně podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Zatím se v holešovickém Studiu Alta uskutečnila premiéra a dvě reprízy, další reprízy by měly následovat na podzim. Ženy by rády hrály dál, vše je však závislé na penězích, kterých se nedostává.
Až do 11. května může v Galerii Skleňák na nám. Svobody 728/1, Praha 6 vidět výstavu Příběhy našich sousedů. Ta představí šestnáct pamětníků, které v rámci stejnojmenného projektu natočili žáci ze základních škol z Prahy 6.
Obvykle se o kočky – i o ty toulavé – starají lidé. Tentokrát však mohou kočky lidem na oplátku pomoci. Tedy konkrétně kočky na grafikách Františka PONa, které budou od začátku května vystaveny v kavárně Činoherního klubu.
Na školním hřišti je po deseti letech vyzvednuta časová kapsle s představami tehdejších školáků o budoucnosti. Jedna ze zpráv však nese nenávistnou předpověď smrti několika lidí. Uvádí ale jen jejich iniciály. Je opravdu třeba brát vážně vzkaz třináctiletého...
Praha 3 připravila vlastní projekt, ve kterém bude připomínat významná výročí končící číslicí 8, jež jsou spojena se třetí městskou částí. Po stopách „osmiček“ v Praze 3 připomíná významné historické události, které se dotkly Prahy 3, a právě v jeho rámci bude otevřena exteriérová výstava na...
Pod názvem Sempé – Malý Mikuláš a jiné… představí galerie od 4. května do 15. července díla muže, který obohatil dětství čtenářů ve více než 40 zemích světa a spoluvytvořil kánon moderního kresleného humoru.
Pragovka Gallery zve na cyklus synchronizovaných vernisáží Malba.tečka nr 2., který proběhne v úterý 24. dubna od 18 hodin v areálu bývalých továren na Pragovce. V rámci programu je také připravena komentovaná prohlídka již probíhající výstavy Vezme to ruka.
Historicky první divadelní představení dramatického souboru zaměstnanců Thomayerovy nemocnice nonlegeARTis s názvem Bacha! Pojišťováci. Premiéra se koná příští týden, v úterý 24. dubna od 18 hodin v pavilonu C Thomayerovy nemocnice.
Ženy, které nejsou profesionálními herečkami, ale jejich výkony procítěné a profesionální jsou, poznaly, co to je život na ulici. Přišly o rodinu, o kamarády, o práci, o perspektivu, o všechno. Odrážejí se ode dna, mají v sobě sílu. Našly si kamarádky, svěřují se neznámým lidem a cítí úlevu. Představení hrají díky Jako doma – Homelike, o.p.s. (produkce), v rámci které některé připravují bezmasé pokrmy coby Kuchařky bez domova.
Po představení následovala diskuse s herečkami. Některé našly práci, jiné ji hledají. Stejně tak zázemí.
