Zemřel botanik Václav Větvička, dlouholetý ředitel botanické zahrady v centru Prahy
30. července 2026 12:47
Václav Větvička patřil ke známým popularizátorům říše rostlin. O své vášni napsal několik knih, účinkoval v médiích, pro zájemce provozoval odbornou poradnu. Mnoho let pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích, v letech 2007–2020 byl také vedoucím zámeckého parku ve Štiříně.
Dendrolog, sadovník a publicista se narodil 13. ledna 1938. Absolvoval obor geobotanika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiu působil v letech 1963 až 1992 v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích.
V letech 1992 až 2007 byl ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze v ulici Na Slupi Z jeho iniciativy došlo k obnově zahrady a k velké přestavbě skleníků.
Za činnost na fakultě mu byla udělena medaile Přírodovědecké fakulty UK Za zásluhy. Od roku 2007 působí v zámeckém parku ve Štiříně, s nímž spolupracoval již od roku 1986.
V letech 1973 až 1988 redigoval časopis Živa. Za tuto činnost mu Akademie věd ČR udělila v roce 2004 medaili Vojtěcha Náprstka. Dlouhodobě spolupracoval s televizními stanicemi, v Českém rozhlase 2 moderoval od roku 1995 pořad Dobré jitro/Dobré ráno. Jako autor nebo spoluautor vydal 37 knih. Publikoval v řadě periodik odborné i beletristické texty.
V roce 2018 se stal 84. osobností, která symbolicky zanechala své kořeny v trojské botanické zahradě. U nově vznikající expozice Medonosné rostliny a včely v rámci projektu Kořeny osobností vysadil převislý kultivar hrušně vrbolisté Pyrus salicifolia ‘Pendula‘. Unikátní sbírka dnes čítá téměř 130 stromů a rostlin.
„Jsa inspirován Miroslavem Horníčkem, že zahrada má být především užitková, a nejlépe k snědku, požádal jsem, aby v tomto projektu byla s mým jménem spojena hrušeň. Jen ne žádná ,Klapova Máslovka‘ nebo ,Alexandra‘, ale něco botanického. Za svého třicetiletého působení v Průhonicích jsem ve sbírkách dr. Dostálka objevil právě hrušeň vrbolistou – a ta mi učarovala! Pyrus salicifolia pochází z oblasti, která je kolébkou řady nejen kulturních ovocných dřevin. Neklade se u ní důraz na užitkovost a výnos, ale může být ozdobou každého parku, o didaktické úloze v botanické zahradě ani nemluvě. Jsem rád, že mé přání nebylo oslyšeno, a že byl dokonce vybrán i převisle rostoucí kultivar. Pro takové mám celoživotní slabost,“ řekl k výběru stromu.„Jsem velmi rád, že se součástí projektu Kořeny osobností Botanické zahrady hl. m. Prahy stal i někdo, jehož doménou je právě botanika. Pan Václav Větvička umí svým osobitým přístupem a znalostmi nadchnout širokou veřejnost pro lásku k rostlinám a zájem o ně. Za to mu patří velký obdiv a dík,“ uvedl tehdy ředitel zahrady Bohumil Černý.
Větvička byl i hybatelem toho, že se z 20. října stal Den stromů. Působil také jako konzultant Toxikologického informačního střediska Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V léčebně v Luži byl od roku 1998 patronem Hamzova arboreta. Podílel se na jeho rozvoji, vysazoval nové dřeviny, přednášel návštěvníkům a pravidelně se účastnil tradičního otevírání i podzimního zamykání arboreta.

Přidejte si nás na domovskou