Zelená linka A pražského metra má narozeniny, je nejkratší

Linka, která má v plánu pražské podzemní dráhy zelenou barvu, se začala budovat v únoru 1973, kdy stavbaři začali razit tunel mezi stanicemi Hradčanská a Leninova (dnešní Dejvická). Projekční práce úseku mezi Dejvicemi a Náměstím Míru přitom běžely už od roku 1969 a plánovači se během nich museli vypořádat nejen s tím, že trasa linky A vede ve srovnání s prvním „céčkem“ podstatně hlouběji pod zemí, ale také se – jako první úsek pražského metra – „zavrtala" pod dno Vltavy.

Na rozdíl od linky C, jejíž první část se cestujícím otevřela v květnu 1974, se v případě „áčka" razily nejen všechny tunely, ale také většina stanic. Výjimkou, která vznikla ve vybagrované stavební jámě, byla pouze konečná v Dejvicích, jež až do listopadu 1989 nesla jméno sovětského vůdce Vladimíra Iljiče Lenina. Je to přitom jediná ze stanic celé linky A, která se po pádu komunistického režimu musela přejmenovat, ostatní totiž dostaly zažité místní názvy.

Během více než pěti let stavby se vyskytlo několik problémů, například se kvůli ražbě tunelů začala propadat severní věž Národního muzea a celá budova se v těch místech musela zpevnit. Podobné potíže, byť menšího rázu, se objevily také u sousedního Federálního shromáždění. Během ražby pod Vltavou – tunely tam vedou 14 metrů pod dnem řeky – se pak vyskytly očekávané potíže s prosakováním vody, které ale vyřešila injektáž nadloží.

Velké obtíže přinášel stavařům úsek v oblasti Můstku. Kvůli mimořádně složitým geologickým poměrům byly tunely na dolním konci Václavského náměstí proraženy až jako poslední. Výstavbu stanice Můstek komplikovalo i to, že šlo ve své době o rušné místo s hustým automobilovým provozem a důležitou tramvajovou odbočkou. Stanice proto disponuje rozlehlým vestibulem, jenž sloužil zároveň jako podchod pod frekventovaným bulvárem, ale po zřízení pěší zóny o tuto funkci přišel.

Poslední tunel u budované stanice Můstek se podařilo prorazit 14. října 1977, v té době už se v ostatních stanicích pilně pracovalo na dokončení, včetně instalace do té doby v Praze nevídaně dlouhých eskalátorů. Linka A je totiž v centru založena velmi hluboko, stanice Náměstí Míru, kterou od povrchu dělí 52 metrů, je dokonce nejhlubší v celé síti pražské podzemí dráhy. Vůbec nejhlouběji se cestující ocitnou pod Chotkovými sady, kde mají nad hlavami skoro 65 metrů horniny.

Během stavby se mohli lidé několikrát podívat do podzemí, poprvé v říjnu 1976 do rozestavěné stanice Leninova, podruhé 9. května 1978 na Staroměstské, kdy také pracovní vůz s představiteli města poprvé projel celou trasu. Koncem května 1978 si téměř dokončenou trasu prohlédl během návštěvy Prahy i sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv. V sobotu 12. srpna 1978 pak prezident a šéf KSČ Gustáv Husák přestřihl pásku a ve dvě hodiny se „áčkem" svezli první cestující.

Nejstarší úsek linky A, který spojil Dejvice a Vinohrady, měří 4,7 kilometru a vzniklo na něm sedm stanic, z toho jedna přestupní (Muzeum s linkou C; od vybudování linky B v roce 1985 je přestupní také Můstek). V prosinci 1980 se „áčko" prodloužilo o tři stanice (úsek Náměstí Míru-Želivského), poté přibyly ještě stanice Strašnická (červenec 1980) a Skalka (červenec 1990). V květnu 2006 se cestujícím otevřela stanice Depo Hostivař, která vznikla na místě někdejší myčky souprav.

Nejnovější úsek linky A vznikl mezi roky 2009 až 2015 na jejím západním konci, vede z Dejvické do stanice Nemocnice Motol a vznikly na něm čtyři nové stanice. I po jeho otevření zůstává linka A v rámci pražského metra nejkratší, měří 10,995 kilometru (linka B má 25,704 kilometru a C 22,425 kilometru) a je na ní 13 stanic (na lince B jich je 24, na C pak 20). Cesta z konečné na konečnou, tedy z Depa Hostivař do Nemocnice Motol, trvá půl hodiny.

Existují i plány na další prodlužování stávajících tří tras pražského metra, přednost ale dostala nová linka D, jejíž stavba začala loni v dubnu. Má měřit 10,6 kilometru, mezi Písnicí a Vinohrady bude mít deset stanic. V první fázi povede „déčko" z Pankráce do Nových Dvorů (vznikne pět stanic), následně přibudou tři stanice směrem do Písnice, později ještě spojka z Pankráce na Náměstí Míru. Zprovoznění se předpokládá v roce 2029.