Ze skály na Točné horolezci sejmuli Nickerlovu pamětní desku, čeká ji obnova

Pamětní deska, vytvořená v roce 1873, připomíná Nickerlovu práci v oblasti entomologie, jíž se v této lokalitě intenzivně věnoval. Sejmutí desky bylo prvním krokem projektu její komplexní renovace, který zajišťuje Společnost Národního muzea ve spolupráci s Prahou 12.

„Považuji za důležité, abychom pečovali o historický odkaz našich předků. Proto se ve spolupráci s Národním muzeem podílíme na obnově Nickerlovy pamětní desky, která je připomínkou významného přírodovědce spojeného s Točnou,“ uvedl starosta Prahy 12 Vojtěch Kos (ODS).

Na obnově bude pracovat restaurátorský tým pod vedením Lukáše Kubíčka, jenž se v minulosti úspěšně podílel na generální opravě pamětní desky Joachima Barranda na Barrandově skále (1884).

Právě Nickerlova deska, monument o rozměrech 2500 × 2000 cm, se stala v 19. století výraznou dominantou okolí a zároveň inspirací k realizaci Barrandovy pamětní desky téměř o deset let později. Nad projektem obnovy převzal záštitu Jiří Tichota, zakladatel a umělecký vedoucí skupiny Spirituál kvintet a nadšený entomolog.

Dr. Franz Anton Nickerl (1813–1871), významný pražský lékař, profesor zoologie a jeden z průkopníků české lepidopterologie (nauky o motýlech). Už jako mladý student medicíny sepsal v roce 1837 vůbec první soupis denních motýlů Čech, který později rozšířil o další skupiny.

Jeho sbírky se staly základem entomologických kolekcí dnešního Národního muzea. Kromě vědecké práce se Nickerl věnoval i praktickému uplatnění entomologie – například boji proti zemědělským škůdcům či propagaci chovu bource morušového.

Poprvé popsal i hnědáska Melitaea aurelia a již dříve v pražském okolí objevil vzácnou můru, která byla pojmenována na jeho počest jako Apamea (Luperina) nickerlii.