Zdravotníci pražské záchranky loni zasahovali u více než 700 zástav oběhu, nejčastěji ráno a večer

Opakovaně se ukazuje, že všechny články pověstného „záchranného řetězce“ jsou v Praze na velmi vysoké úrovni. „Rádi bychom také zdůraznili, že na tomto úspěchu se podíleli nejen zdravotníci, ale i sami Pražané, kteří podobně jako v minulých letech pod telefonickým vedením našich operátorek resuscitovali přes 80 procent postižených zástavou oběhu před příjezdem posádek na místo. I toto číslo je světově unikátní a bezpochyby se zásadně podílí na celkových výsledcích,“ uvedl Ondřej Franěk z tiskového oddělení pražské záchranky.

Výrazně se také podařilo zvýšit  dalších tísňových složek, které v Praze plní roli takzvaných „first responderů“ v případech, kdy v blízkosti místa události projížděl například vůz městské či státní policie. Díky tomu oproti uplynulým rokům trojnásobně stouplo použití automatických defibrilátorů (AED), jimiž jsou vozy státní i městské policie standardně vybavovány. V rámci předlékařské pomoci tak byly loni tyto defibrilátory použity ve 34 případech.

Pro náhlou zástavu oběhu se dlouhodobě zasahuje převážně u mužů, zhruba v 70 procentech případů, přičemž průměrný věk pacientů byl loni těsně nad 64 let. Mezi pacienty bylo bohužel také šest dětí a mladistvých.  Zatímco u dospělých je nejčastější příčinou této kritické příhody onemocnění srdce a cév, u dětí jde obvykle o stavy spojené s úrazy a poruchami dýchání.

Náhlé zástavy oběhu se také nevyskytují rovnoměrně v rámci roku ani dní. Nejrizikovější měsíc z hlediska náhlé zástavy oběhu byl loni leden, kdy došlo k 72 zástavám, naopak v září jich naši záchranáři zaznamenali „jen“ 35. „V rámci jednotlivých dní jsme registrovali nejvíce náhlých zástav mezi 8. a 9. hodinou ranní a dále mezi 18. a 19. hodinou večer,“ sdělil Franěk.