Závěrečné hlasování o zpřísnění azylových pravidel se uskuteční ve Sněmovně v červnu

Navržené změny azylových a migračních pravidel mají podle předkladatelů zvýšit bezpečnost obyvatel a zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Novela vychází z migračního paktu EU, k němuž se dvojice opozičních hnutí staví odmítavě.

Poslanec ANO Robert Králíček novelu označil za podvod. „Tohle není zpřísnění, je to maskování toho, že tato vláda chce implementovat migrační pakt tiše a v přestrojení," řekl.

„Je potřeba důrazně odmítnout, že by se jednalo o nějaký podvod. Naopak je to krok správným směrem k tomu, aby Česká republika byla i nadále bezpečnou zemí tak, jako je tomu dnes,“ oponoval poslanec Michal Zuna z TOP 09, podle kterého v předloze není nic o kvótách nebo relokacích migrantů.

„Stejně tak jako další naše okolní země v návaznosti na schválení migračního paktu zpřísňují svoji azylovou a migrační politiku, tak stejně tak to děláme my. V té novele není vůbec nic o žádné solidaritě, o žádných kvótách, kterými neustále část opozice straší. Jsou tam ty zpřísňující záležitosti, je tam celkem osm zásadních bodů a nic ohledně solidarity nebo kvót, tam není,“ řekl Zuna.

Skupina zákonodárců ANO prosazuje možnost zrušení či neprodloužení pobytu těch cizinců, kteří se třikrát za jeden rok dopustí přestupků zaznamenávaných v evidenci, tedy zejména proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku. Další úprava poslanců ANO míří k posílení povinností žadatele o azyl k ministerstvu vnitra a policii, zejména v předkládání potřebných dokumentů.

Ve hře budou i pozměňovací návrhy zástupců koalice. Petr Letocha (STAN) navrhl úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by mohl podle pozměňovacího návrhu nadále odmítat žádosti těch ukrajinských uprchlíků o dočasnou ochranu, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi Evropské unie. Úprava reaguje na verdikt Nejvyššího správního soudu, podle kterého Česko žádosti Ukrajinců paušálně z tohoto důvodu odmítat nemůže.

Martin Major (ODS) se přihlásil k souboru technických úprav, z nichž jedna kvůli pochybám jasně stanoví původní záměr, že stát bude platit zdravotní pojištění za všechny žadatele o azyl do 18 let. Opoziční Piráti navrhují, aby cizinci mohli podat žádost o azyl písemně nejen v případech, kdy jsou v zabezpečovací detenci, ve vazbě nebo ve vězení, ale také v případě hospitalizace.

Koaliční předloha předpokládá například to, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.

„Pokud by nastala nějaká větší vlna tranzitní migrace a Německo nám vracelo větší množství ilegálně tranzitujících migrantů, tak to bude řešit právě tato novela hned v prvních dvou klíčových bodech, právě díky tomu, že omezí podávání žádostí o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu,“ sdělil poslanec Zuna z TOP 09.

Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních.