Závažné onemocnění plic Věra (69) zdědila po rodičích

Navštívila proto praktického lékaře, který ji odeslal na vyšetření k pneumologovi. Na plicním oddělení se dozvěděla, že má astma. „Lékař mi doporučil inhalace, které mi dlouho pomáhaly,“ říká Věra. S přibývajícími roky se ale její potíže s dechem i kašel zhoršily a přidalo se zahlenění.

„Paní doktorka, ke které jsem v té době chodila na kontroly, mi radila, abych inhalovala častěji. Mně se to ale nezdálo, a tak jsem se rozhodla probrat svůj zdravotní stav ještě s jiným lékařem,“ uvádí Věra.

Na doporučení známého se v loňském roce obrátila na Plicní kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po vyšetřeních, které zde absolvovala, jí lékaři sdělili, že má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Způsobil ji nedostatek tzv. alfa-1 antitrypsinu (AAT) – enzymu, který chrání plicní tkáně před poškozením. „Lékaři mi vysvětlili, že se u mě kvůli nízké hladině tohoto enzymu změnilo astma na CHOPN. Zjistili, že za to mohou geny od obou mých rodičů. K rozvoji nemoci podle nich napomohlo i kuřácké prostředí, ve kterém jsem se pohybovala v práci. Já sama jsem ale nikdy nekouřila,“ dodává Věra.

Specialisté z plicní kliniky FN v Hradci Králové ji poté odeslali do Thomayerovy nemocnice v Praze, kde Věru začali léčit. Chybějící enzym jí tady do žíly doplňovali každých 14 dní – z krevní plazmy zdravých dárců. „V té době tato terapie nikde jinde dostupná nebyla. Dojíždění do Prahy mi ale nevadilo. Důležité bylo, že se mi po kapačkách vždycky hodně ulevilo a největší potíže s dýcháním ustoupily,“ říká Věra.

Od začátku letošního roku nabízí pacientům, kteří mají nedostatek AAT, léčbu i centra v několika dalších městech Česka. Věra už tak nemusí cestovat do Prahy, enzym jí pravidelně doplňují ve v Hradci Králové.  

„Podle lékařů se CHOPN zcela vyléčit nedá. Cítím se teď ale dobře a užívám si důchodu i svých čtyř vnoučat,“ usmívá se Věra, jejíž zdravotní stav je díky léčbě stabilizovaný. Záměrně se však vyhýbá větším kolektivům, protože je náchylnější na virózy. „To ale neznamená, že bychom s manželem jenom seděli doma. Zvládám už zase dlouhé vycházky, a tak se snažíme trávit co nejvíc času v přírodě,“ uzavírá Věra.