dnes
Pátek - jasno
2°C
zítra
Sobota - prehanky-snih
2°C
pozítří
Neděle - snih
1°C
Letošní Dušičky přinesou konfrontaci s temnými silami ve vás samotných, říká numeroložka
Ilustrační foto: Sam Mugraby / Photos8.com

Letošní Dušičky přinesou konfrontaci s temnými silami ve vás samotných, říká numeroložka

Letos den Památky zesnulých více potemní. Odehrává se totiž den před novoluním, tedy v měsíční fázi, kdy je nejméně světla. Do toho také dochází k zatmění Slunce (bude pozorovatelné především v Africe). Obecně v takové dny se naše duše více noří do tmy a jsme více konfrontováni s temnými silami v nás samotných.

Navíc tento nov se odehrává ve znamení Štíra, tedy znamení na jednu stranu velmi kontemplativního a na straně druhé velmi smyslného a emotivního. V takové dny se často konfrontujeme sami v sobě s našimi nezkrocenými vášněmi, agresivitou, žárlivostí, vztahovačností.

 Býváme ochotni doslova položit život za své přesvědčení, za svou pravdu a lásku, přísahat na věrnost, ale i ostatní nutit k takovému chování. Není proto dobré zabývat se o tomto víkendu řešením nějakých krizových vztahových a rodinných situací.

Měli bychom spíš iniciovat setkávání s blízkými a vzpomínat na své předky a také trochu přemýšlet i o své konečnosti. Dotyk s fatálností a neodvratným koncem, ke kterému lunární konstelace tohoto víkendu vybízí, může mít blahodárný vliv na to, jak potom uvidíme svět.

V kontrastu s konečností života se mohou mnohé naše rozmíšky zdát malicherné a nepodstatné. Rázem je možné najít společné řešení, mávnout rukou nad řadou stresů, kterými se necháme zavalovat. V konečném důsledku se svět i život může začít jevit v mnohem zářivějších barvách.
A to je to pomyslné světlo, které máme pomocí návratu ke svým předkům, zažehnout v sobě a zahánět jím tmu ve své duši a všechny „zlé duchy“, které mohou naši mysl otravovat. Je tím naplněn pravý smysl svátku Dušiček.

Dušičky vs. Halloween

Tato sobota 2. listopadu ve znamení Památky zesnulých se ponese v duchu návštěv hřbitovů a vzpomínání na ty, kteří s námi již nejsou. Je to den, který ctí i ateisté. A tak spolu s věřícími navazují na pohanské tradice oslav konce léta a vítání příchodu zimy.

Původně keltský svátek Samhaim slavený 1. listopadu oslavoval den, v němž se duše živých mohli setkat s dušemi zemřelých a pomoci jim očistit se díky zapáleným ohňům, obětem a modlitbám. Věřilo se, že se v noci z 31. října na 1.listopad vrací duše zemřelých, aby hledali pomoc u svých příbuzných a mohli se lépe dostat do záhrobí.

Byl to společensky významný svátek, kdy se různými obřady a především rozsvěcováním světel přetlačoval stále sílící vliv tmy, přicházející zimy a tím i temných magických sil. Stejné uctívání tohoto svátku bylo i u Slovanů.

Naši předci vydlabávali z řep svítilny, oblékali se do hábitů a pomalovávali si obličeje, aby se jim zlí duchové vyhnuli. Dnes se tato magická noc slaví ponejvíc v anglosaských zemích jako Halloween. Má nádech spíše rozverný, řepu nahradily tykve a dýně, zejména dětem jsou tolerovány různé taškařice, strašení je dovoleno.

V našem středoevropském prostoru více zakořenila tradice rozvážného a produchovněného dne, lidově označovaného jako Dušičky, slaveného důstojně a spíše vzpomínkově vždy 2. listopadu. Jde o den, kterému předchází křesťanskou církví již v 9. století vyhlášený svátek Všech svatých, tedy těch, kteří už dosáhli věčné blaženosti a na něž se v církevním kalendáři nedostalo místa.

Den na to se o století později ustanovil i svátek vzpomínání na ostatní zemřelé, tedy námi oslavované Dušičky. Ostatně kult zemřelých, uctívání předků a i míst věčného odpočinku hrál v každé době i v každém lidském společenství vždy významnou úlohu.

 O tomto svátku pak křesťanství už jen navázalo na hluboce zakořeněnou tradici a obléklo ji do honosnějšího kabátce liturgie, několika za den sloužených mší a vysvěcování hřbitovů. Důstojný a klidný charakter tohoto svátku trochu opomíjí, že jde vlastně o oslavu Kristova vzkříšení a tedy naděje na nový život, pomyslné dokončení Velikonočních oslav zmrtvýchvstání.

Autorkou textu je RNDr. Jana Tamchynová, numeroložka a poradkyně zdravého životního stylu.


Tato nemoc si nevybírá: Je často spojená se studem, zranitelností, pochybnostmi o sobě a negativními myšlenkami. Snadno se tak může stát, že člověk začne nenávidět své tělo jako zdroj depresí a překážku, která mu zabraňuje žít spokojeným životem

16. ledna 2018 ve 14:01

Různým stupněm onemocní téměř každý druhý člověk starší padesáti let, většina lidí ale vůbec neví, že touto nemocí trpí. Podle Tomanové se dá rozvoji předcházet

29. prosince 2017 v 18:46

Primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí Michaela Tomanová formou otázek a odpovědí bolest nohou u dětí, bezpečné lyžování u lidí nad 65 let a jak předcházet osteoporóze, která hrozí každému druhému člověku staršímu padesáti let.

Absurdní požadavek: Vraťte mi peníze, potkala jsem totiž arabské hosty, což mne šokovalo

25. prosince 2017 v 09:08

Na odlehčení mezi svátky si přečtěte kuriozity a vtipné příhody klientů ERV Evropské pojišťovny. Některé případy jen potvrzují, že jsme někdy národem skutečně vynalézavým.

Novoroční předsevzetí tentokrát vydrží

21. prosince 2017 v 10:42

Příchod nového roku je pro většinu z nás spjat s bilancováním roku předešlého. Co se nám podařilo, v čem jsme úspěšní či naopak, co nám v životě chybí a co nám na sobě samých vadí. Zkrátka co bychom mohli změnit v roce nadcházejícím. Není tedy divu, že právě milník mezi dvěma roky je příhodný...

Jeho doporučení mohou znít až strašidelně, ale je dobré o nich vědět. Nyní jsou totiž jedním z nejohroženějších orgánů, neodborné provedení může vést ke katastrofě, ne k úspěšnému vstupu do nového roku

20. prosince 2017 v 08:17

Oslavy vánočních svátků a příchodu nového roku jsou plné radosti a veselí, mnohdy ale bohužel i úrazů. Oči jsou v tomto období jedním z nejohroženějších orgánů. I když podle statistik vedou zranění rukou a prstů, poranění očí má častěji fatální následky. Největší hrozbou jsou amatérské ohňostroje....

innogy: Odhalte včas hrozbu požáru nebo otravy oxidem uhelnatým

19. prosince 2017 ve 14:58

Jedovatý plyn CO je jako tichý zabiják. Není vidět, ani cítit. Bez detektoru oxidu uhelnatého nemají lidé ani zvířata šanci zaznamenat jeho přítomnost. Většina případů proto končí otravou, a dokonce i smrtí.

Další články
Nahoru