Zastupitelstvo Prahy 10 schválilo studii brownfieldu Bohdalec – Slatiny
11. září 2017 19:53
Nový pražský územní plán by měl vstoupit v platnost v roce 2023 a bude znamenat konec stavební uzávěry, která na Slatinách platí 17 let. Proto chce radnice načrtnout vizi budoucnosti celé oblasti. Přípravu studie, která začala v roce 2015, konzultovala Praha 10 s městským Institutem plánování a rozvoje (IPR). Institut Metropolitní plán připravuje.
„Naším přáním bylo, aby Slatiny odpovídaly požadavkům moderní doby, ale také potřebě a touze lidí po spojení s přírodou. Předloni v listopadu jsme proto zadali vypracování studie jejich možné budoucí podoby. Abychom však netvořili jen regionální snovou vizi, ale realistický model vycházející z daných aspektů, spolupracovali jsme od počátku s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Ten teď hotovou studii, na jejíž výsledné podobě se podíleli i obyvatelé naší městské části a další lidé, které budoucnost této části města zajímá, využije v návrhu připravovaného Metropolitního plánu,“ řekl radní pro územní rozvoj Prahy 10 Bohumil Zoufalík.
Podle studie by měla v lokalitě převažovat obytná zástavba. Mají vzniknout i parky, největší z nich na ploše devět hektarů. Počítá se s propojením parků kolem Slatinského potoka, Botiče a rozvoj zelených ploch podél železničních koridorů. Dokument podle architekta Františka Štáfka, jednoho z autorů studie, počítá s větším množstvím zeleně než současný územní plán a také s o něco menší zástavbou.
Kolem železničních zastávek Eden a Zahradní Město, které plánuje stavět Správa železniční dopravní cesty, by měla vzniknout lokální centra s obchody, službami či P+R parkovištěm. Návrh počítá s novou tramvajovou tratí vedoucí ulicí U Slávie, pod železničním mostem na Bohdalec s pokračováním na Spořilov, nebo do Slatin.
Petice proti schválení studie
Proti schválení studie se postavila část místních obyvatel a zastupitelské opozice. Předsedkyně zastupitelského klubu opoziční koalice Vlasta a senátorka Renata Chmelová podpořila petici spolku Na Slatinách, která požaduje úpravy studie. Neúspěšní petenti požadovali například zachování zeleně a stávajících mokřadů v oblasti, respektování historického charakteru bývalé dělnické kolonie, zapracování stávajících vlastnických poměrů nebo vypracování dopravní analýzy.
„Někteří majitelé pozemků na Slatinách záměrně matou veřejnost. Lidé by proto měli vědět, že iniciátorka petice, která žije na Slatinách v nepovolené stavbě, podala před měsícem, tedy v době, kdy začala petici šířit, v tichosti podnět na změnu územního plánu, který by tamní zahrádkářskou kolonii změnil na takzvanou smíšenou výstavbu. Ta by majitelům pozemků, kteří s nimi již dlouho kvůli stavební uzávěře nemohou libovolně nakládat, umožnila prodat je developerům, jež by zde rádi postavili kanceláře a obytné věžáky,“ podotkl radní Zoufalík.
Předsedkyně spolku Na Slatinách Maria Křepelková k tomu uvedla, že pozemky byly desítky let stavební a změna nastala až v roce 1999, takže jde ze strany vlastníků o snahu o napravení historické křivdy.
Schválení studie předcházelo osm veřejných setkání s obyvateli ve formě výstav a Dnů otevřených dveří, připomínky lidé radnici adresovali také písemně a prostřednictvím sociálních sítí. Řada těchto podnětů se stala součástí konečné podoby studie.