Zástupci Prahy 2 si připomněli výročí začátku Pražského povstání

Povstání vypuklo před 80 lety ráno 5. května. Zahynulo při něm podle různých údajů zhruba 3000 lidí. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády.

Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb.

Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekuvováni byli také další představitelé povstalců. Kutlvašr se dostal z vězení až v roce 1960 s podlomeným zdravím, zemřel o rok později.

Výročí Květnového povstání českého lidu je v českém kalendáři významným dnem. Ve čtvrtek si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.

Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekuvováni byli také další představitelé povstalců. Kutlvašr se dostal z vězení až v roce 1960 s podlomeným zdravím, zemřel o rok později.

Výročí Květnového povstání českého lidu je v českém kalendáři významným dnem. Ve čtvrtek si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.

Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekuováni byli také další představitelé povstalců. Kutlvašr se dostal z vězení až v roce 1960 s podlomeným zdravím, zemřel o rok později.

Výročí Květnového povstání českého lidu je v českém kalendáři významným dnem. Ve čtvrtek si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.

„Praha 2 byla jedním z klíčových míst pražského povstání. Právě zde se odehrávaly těžké boje za svobodu, často vedené obyčejnými lidmi s neobyčejnou odvahou. Stačí projít například Mánesovou či Balbínovou ulicí a narazíte na řadu pamětních desek, které mlčky vyprávějí příběhy hrdinství a obětí. Významným symbolem odporu byl také nedaleký Český rozhlas, jehož budova se stala dějištěm zuřivých bojů. Vysílání z rozhlasového éteru sehrálo důležitou roli. Burcovalo veřejnost, spojovalo obránce a přinášelo naději. Nezapomínejme na tyto příběhy. Jsou nejen součástí naší historie, ale i připomínkou hodnot, na kterých stojí naše svoboda,“ uvedl starosta Prahy 2 Jan Korseska (ODS). 

„Když zazněla zakázaná čeština z vysílání Československého rozhlasu, stala se symbolem odporu a začátkem Pražského povstání. Dnes jsou tyto události připomínkou i toho, že veřejnoprávní média mají nezastupitelnou roli ve společnosti,“ uvedl další účastník pietního aktu, poslanec a místostarosta Prahy 2 Michal Zuna (TOP 09).

„O to důležitější je vnímat i dnešní tlaky, které směrují k jejich oslabování, ať už skrze omezování financování, snahy o jejich ovládnutí nebo účelové obsazování klíčových pozic v mediálních radách. Veřejnoprávní média byla v rozhodujících chvílích na straně svobody a  demokracie. Je proto namístě dnes hájit jejich nezávislost, profesionalitu a důvěryhodnost,“ dodal.

S Korseskou a Zunou se pietního aktu za Prahu 2 zúčastnil i místostarosta Jan Kolář (ANO). „Právě odsud zazněla před 81 lety výzva, která spojila Pražany v odporu proti okupaci. Český rozhlas se tehdy stal symbolem odvahy, naděje i odhodlání bránit svobodu za každou cenu. Praha 2 byla jedním z míst, kde se odehrávaly těžké boje. Dodnes nám je připomínají pamětní desky v našich ulicích i příběhy lidí, kteří se nebáli postavit zlu. Jsem rád, že jsme mohli společně s kolegy uctít jejich památku a poděkovat všem, kteří se zasloužili o naši svobodnou budoucnost,“ sdělil.

K budově rozhlasu v úterý podvečer dorazil ze Staroměstského náměstí průvod na podporu Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT). Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Demonstrantům zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.