Zastávky autobusů v Praze by mohly být od léta všechny na znamení

V Praze je nyní asi 2500 autobusových zastávek, z nichž je 69 procent na znamení. Pokud stojí cestující na zastávce na znamení, od roku roku 2011 nemusí dávat znamení, ale řidič má povinnost zastavit. Všechny zastávky na znamení již fungují v některých zahraničních i českých městech.

Výhodou zastávek na znamení je podle dokumentu zkrácení intervalů, nižší náklady na pohonné hmoty nebo větší komfort pro projíždějící cestující. Zastavující a rozjíždějící autobusy by tolik neničily silnice v zastávkách a rovněž by se snížil hluk a množství emisí. Z jízdních řádů by pak mohla zmizet řada značek a byly by přehlednější.

Změna by znamenala i finanční úspory, když každé zastavení a rozjetí podle Ropidu stojí jednu korunu. Ročně úspora by podle dokumentu odhadem dosáhla pěti milionů korun. Autobusy, které nemusí zastavit, navíc mají nižší spotřebu nafty.

Naopak nevýhodou může být plánovaná novinka pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace. Pro zastavení je totiž nutné dát řidiči v autobusu včas znamení; stejně, jako to dnes musí dělat rodiče s kočárky. Znamenalo by to rozmístit ve voze dost tlačítek. Hrozí také množství zbytečných zastavení, kdy řidič musí takzvaně dorovnávat jízdní řád, aby ze zastávky neodjel předčasně. Problém by to mohl být i pro dobíhající, neboť pokud cestující není v zastávce, řidič nemusí zastavit.

V zastávkách nemusí od roku 2011 cestující dávat znamení zdviženou paží, stačí, aby na zastávce stál a řidič zastaví. Pokud v ní již jeden autobus stojí, ten, který přijede po něm, musí zastavit také. Cestujícím ve voze pak před výstupem stačí pouze včas stisknout tlačítko znamení k řidiči.

Ve Středočeském kraji, jehož veřejná doprava je propojena s pražskou, jsou všechny zastávky na znamení například na Benešovsku, v Kutné Hoře, Čáslavi či ve Slaném. V Česku mají všechny zastávky na znamení například také Jihlava a Třebíč nebo Liberecký kraj.