dnes
Pátek - polojasno
5°C
zítra
Sobota - zatazeno
3°C
pozítří
Neděle - polojasno
3°C
Zahrádkářské osady v metropoli ohrožuje nový územní plán i restituce
Ilustrační foto: archiv

Zahrádkářské osady v metropoli ohrožuje nový územní plán i restituce

Řadu zahrádkářských kolonií v Praze ohrožuje připravovaný nový územní plán. Další mohou zaniknout kvůli pokračujícím restitucím. Náměstkyně primátorky Petra Kolínská chce proto vytipovat vhodné lokality pro nové zahrádky a připravovaný Metropolitní plán ještě upravit. Zatímco Institut plánování a rozvoje (IPR), který plán připravuje, by kolonie raději viděl na okrajích města, podle Českého zahrádkářského svazu je důležité je zachovat i v širším centru.

Město podle Kolínské nyní připravuje aktualizaci generelu osad z roku 2008. „Součástí zadání by mělo být i vyhledání nových pozemků pro nové osady," uvedla s tím, že vytipované lokality by se poté měly zapracovat do připravovaného Metropolitního plánu.

Nynější územní plán má pro zahrádky zvláštní kategorii. Podle Kolínské je však problém v tom, že řada stávající zahrádek je na pozemcích s jiným funkčním vymezením a IPR do připravovaného nového plánu zařadil až na pár výjimek pouze ty kolonie, které jsou vedeny specificky v kategorii zahrádek. To chce Kolínská změnit.

Nedávno se městu přihlásili dva zájemci o vytvoření kolonií, a to ve Stodůlkách a u sídliště Černý Most. Jeden pozemek je soukromý, druhý je státní statek v likvidaci. Podle náměstkyně by zahrádky na obou místech vzniknout mohly, budou k tomu však nutné změny územního plánu, což obvykle zabere zhruba tři roky.

Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče jsou zahrádkářské kolonie významným městským prvkem, ale pouze na místech, kde to dává smysl. „Rozhodně jsou lepší zahrádky, než pole, ale máme problém třeba se zahrádkami, které vznikly, když byla daná část okrajová a nyní jde o centrum města," uvedl. IPR tak v návrhu Metropolitního plánu se zahrádkami počítá hlavně v okrajových částech Prahy.

Proti tomu se ohrazuje zahrádkářský svaz, podle kterého zahrádky patří i do širšího centra, protože jsou zdrojem kyslíku, protihlukovou bariérou a město ochlazují.

„Nezastupitelná je i jejich role pro přibývající skupinu seniorů," uvedla mluvčí svazu Zdeňka Jankovičová. Podle Kolínské však s ohledem na rozvoj Prahy v některých případech zahrádky budou muset ustoupit, město by však v takovém případě mělo svazu nabídnout náhradní parcely.

Dalším ohrožení pro kolonie jsou podle náměstkyně restituce. „Na Barrandově je osada, která právě prochází procesem restituce, restituenti tam osadníky nechtějí a už jim dávají výpověď," uvedla. Rozhodnutí o restituci ještě může zvrátit odvolací soud.

Podle svazu čelí zahrádkáři v Praze i velkému tlaku developerských firem, které chtějí jejich pozemky zastavět. Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce však případnou bytovou výstavbu na těchto územích komplikuje územní plán, který takové využití pozemku neumožňuje.

„Problém představují různé chatky a zahradní domky, které mají soukromé majitele. Pro investora by to znamenalo jednat o jejich odkupu s mnoha desítkami vlastníků a se všemi se dohodnout. To je takřka nemožné a v reálném horizontu nedosažitelné. Proto se na místě zahrádkářských kolonií v dohledné době ve velkém opravdu stavět nezačne," uvedl Korec.

V Praze je podle svazu přibližně 8000 registrovaných zahrádkářů, kteří obhospodařují 457 hektarů půdy. Ještě před 20 lety jich bylo kolem 18 000 a hospodařili na 618 hektarech.

První osady vznikly na území Vysočan, Bubenče, Žižkova a na Císařském ostrově. Jedna z nejstarších vznikla v roce 1923 na Libeňském ostrově a existuje dodnes, i když byly už v minulosti snahy o její zrušení.


Další články
Nahoru