Záhadně se ztratil na dovolené v Pyrenejích, nyní se s dílem českého spisolíře setkáte na Kampě
19. února 2015 10:20
Jaroslav Serpan náleží k zakladatelům poválečné abstrakce a postmoderny. Sám sebe nazýval „spisolířem“, protože v rámci své tvorby nerozlišoval mezi malbami a texty. Pro názvy svých obrazů, v nichž se mistrně prolínají barvy, fragmenty okolního světa s geometrickými tvary, používal vlastní smyšlený jazyk.
V rámci výstavy Mezi uměním a vědou bude uvedena téměř stovka jeho děl. „Jaroslav Serpan svojí originalitou a unikátností oslovuje milovníky umění na celém světě. Díky této výstavě ho konečně poznají i Češi,“ uvádí Jiří Pospíšil, člen správní rady Musea Kampa.
Díla Jaroslava Serpana jsou zastoupena v nejprestižnějších světových galeriích, jako jsou Museum of Modern Art (MoMA) a Guggenheim Museum v New York, Centre Pompidou v Paříži, Israel Musem v Jeruzalémě, Ludwig Museum v Kolíně nad Rýnem či vídeňský MuMoK (Museum Moderner Kunst).
Úspěšný malíř, básník, spisovatel a kritik Jaroslav Serpan byl rovněž uznávaný vědec a jeho život provázely neustálé zvraty. „Narodil se v roce 1922 v Karlštejně lékařům, kteří sem v roce 1917 emigrovali z carského Ruska. O tři roky později přesídlili do Francie, protože tam však neuznávali ruské lékařské tituly, byla rodina odsunuta do kolonií do Dahome, kde jeho otec spolupracoval s Albertem Schweitzerem,“ upřesňuje organizátor výstavy David Železný ze společnosti Beaux Arts.
Po návratu do Paříže Jaroslav Serpan vystudoval matematiku a biologii na Sorbonně, kde posléze také vyučoval. Své původní jméno Sossountzov si změnil na Serpan, a to podle hada, jehož coby student náhodně chytil ve školní zahradě; pod tímto jménem se celosvětově proslavil. „Jeho tvorba se neustále vyvíjela, kladl větší důraz na barvy, především na červenou, a zaměřoval se na zkoumání výtvarných možností struktur,“ dodává kurátorka výstavy Jitka Šosová.
Přestože se celý život považoval za českého rodáka, naposledy do původní vlasti zavítal v roce 1947. Jeho tvorbu předčasně ukončila dramatická událost, kdy v roce 1976 při každoroční dovolené v Pyrenejích zmizel. Jeho ostatky byly objeveny až po mnoha letech a jako příčina smrti bylo stanoveno, že se zřítil ze skály.