dnes
Čtvrtek - jasno
1°C
zítra
Pátek - jasno
1°C
pozítří
Sobota - zatazeno
0°C
Začíná období, kdy Pražané nosí do záchranné stanice nalezená mláďata. Často tím zvířatům škodí
Ilustrační foto: archiv HMP

Začíná období, kdy Pražané nosí do záchranné stanice nalezená mláďata. Často tím zvířatům škodí

Nejvytíženějším obdobím pro všechny záchranné stanice pro volně žijící živočichy bývá jaro, s nímž přichází sezona mláďat. Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy loni přijala celkem 4134 zvířat. Z toho bylo 1798 mláďat, tedy skoro 44 procent. Savčí i ptačí mláďata se do stanice nejčastěji dostávají kvůli ztrátě rodičů, bez nichž si ve volné přírodě ještě nedokážou sama poradit.

„Až polovina z mláďat končí v záchranné stanici zbytečně, kvůli dobré vůli lidí, kteří je z přírody donesou v domnění, že potřebují pomoci. Proto apelujeme na všechny, aby pečlivě uvážili, zda nalezené osamocené mládě skutečně potřebuje lidskou pomoc. A pokud již zvíře z přírody odeberou, aby zajistili jeho včasné doručení do záchranné stanice a nepokoušeli se o ně starat doma,“ říká radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Lidé mohou kdykoliv volat na nonstop linku záchranné stanice: 773 772 771.

Zbytečně se do stanice dostávají hlavně mláďata zajíců a srnčata, neboť mnoho lidí nezná způsob života těchto druhů. Malí zajíci, kteří se běžně rodí už v únoru, i srnčata, která přicházejí na svět obvykle v květnu či v červnu, totiž patří mezi takzvané odkládací typy mláďat.

Většinu času tráví na jednom bezpečném místě sama bez matky, která se k nim pravidelně vrací několikrát za den či v případě zajíců jednou až dvakrát za noc, aby je nakojila. Po zbytek doby je nechává o samotě, aby k nim zbytečně nepřilákala predátory.

Jedinými zbraněmi mláďat jsou totiž takřka úplná absence pachu a ochranné zbarvení srsti splývající s okolím. A protože zajíci ani srny nemají nory ani jiné zvláštní úkryty, v nichž by se mláďata skryla, snadno se může stát, že osamocené mládě naleznete někde v trávě nebo pod keřem, a to i v těsné blízkosti lidských obydlí.

Pokud se ale mládě nehýbe a jen se tiše krčí k zemi, je všechno v pořádku. Tato mláďata potřebují lidskou pomoc pouze tehdy, když o matku přijdou nebo když je napadne predátor a jsou zraněná. Opuštěné nebo osiřelé mládě se chová úplně jinak – píská, a protože je hladové, hledá matku a plazí se či pobíhá za lidmi a psy.

S ptáčaty je situace jednodušší. Obecně platí jednoduché pravidlo: Pokud je již ptačí mládě opeřené a je schopné pobíhat či poskakovat, jedná se o mládě, které dobrovolně opustilo hnízdo a učí se létat a jeho rodiče se o něj nadále starají a na zemi či v keřích jej krmí.

Lidskou pomoc potřebují pouze ta ptáčata, která z hnízda vypadla nebo která o hnízdo z nějakého důvodu přišla úplně. Poznáme je tak, že jsou málo opeřená, mohou mít ještě zavřené oči a nejsou schopná poskakovat. Taková mláďata jsou ve skutečném nebezpečí, že brzy prochladnou nebo je napadnou predátoři.

Ani ptáčata, ani savčí mláďata by si však lidé v žádném případě neměli nechávat doma a neměli by se snažit se o ně postarat sami. Osiřelá či opuštěná mláďata potřebují neprodleně odbornou pomoc, aby jejich šance na přežití a návrat do volné přírody zůstaly co nejvyšší, a vhodné podmínky jim k tomu dokáže vytvořit pouze záchranná stanice.

Proto by měl každý, kdo nalezne mládě volně žijícího živočicha, které potřebuje pomoc, ihned zavolat do nejbližší záchranné stanice a poradit se s odborníky, jak v konkrétní situaci nejlépe postupovat.


Další články
Nahoru