Žabotlamy už jsou v železničním důchodu, legendární pantografy vozily cestující přes padesát let
16. července 2020 14:20
Pantografy řadového označení 451 a 452 byly vyráběny ve Studénce na severní Moravě v letech 1964 až 1968 a znovu pak ještě v letech 1972 a 1973. Celkem bylo vyrobeno 62 kusů jednotek, každá se skládala ze čtyř vozů.
Tonto pohled vysvětluje přezdívku žabotlam. Foto: Jagro / Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0
Konstrukce vlaků předběhla dobu nejen u nás, ale v celé Evropě. Jejich hlavní předností oproti vlakům taženým lokomotivami bylo značné zrychlení (0,7 metru za sekundu) a jednoduchá možnost změny směru jízdy bez posunování.
Postupně byly soupravy v provozu například v okolí Košic, na Ostravsku, na trati Olomouc – Nezamyslice, ve východních Čechách, nebo jezdily až na sever Čech do Ústí nad Labem.
Jejich stěžejním působením však byla především Praha a její okolí. Pouze díky nim bylo možné zvládat silné přepravní špičky na hlavních tratích kolem hlavního města. Díky svým vynikajícím parametrům – velmi rychlému rozjezdu, výkonné elektrodynamické brzdě, ve své době revolučnímu částečně nízkopodlažnímu uspořádání prostoru pro cestující se širokými dvoukřídlými centrálně ovládanými nástupními dveřmi – umožnily zavedení intervalové dopravy na velmi frekventovaných tratích okolo Prahy již v 80. letech minulého století. Po roce 1989 stály u založení Pražské integrované dopravy.
Pantografy nakonec výrazně překročily původně plánovanou životnost. Přitom ještě v roce 2005, kdy se s jejich provozem už nepočítalo, se bez nich příměstská doprava v Praze neobešla. V té době jich bylo v provozu nasazeno stále ještě 29.
Posledními útočišti jednotek 451/452 se staly posilové vlaky linek S4 Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou a úplně posledním místem provozu byla městská linka S 41 v úseku Roztoky u Prahy – Praha-Libeň. Naposledy vyjel tento vlak do provozu 11. srpna 2018, následně zamířil do depozitáře v Chomutově.
Žabotlam nebyl jediná přezdívka pro tento vlak. Podle původního typového označení se mu také říkalo Emilka, případně panťák. Během mnohaletého provozu se tomuto typu vlaku nevyhnuly nehody, z nichž některé byly tragické.V roce 1965 do osobního vlaku stojícího v zastávce Praha-Hloubětín najel nákladní vlak. Zemřelo 13 lidí, dalších šest desítek cestujících bylo zraněno.
V březnu 1988 najel osobní vlak na konec soupravy nákladního vlaku, zemřely dva lidé, dalších 15 bylo zraněno. Při nehodě tohoto typu vlaku v roce 2007 zemřel ve stanici Čerčany strojvedoucí. Při požáru v roce 2010 se podařilo evakuovat všech zhruba 40 cestujících, nikdo nebyl zraněn.