Za půl roku bylo v Praze sto srážek auta se zvěří, nejrizikovější úsek měl osm nehod
25. října 2021 09:51
Srna index přináší vždy na jaře a na podzim aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v českých a moravských regionech. Index pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data tak lze mezi sebou porovnat.
Společně s tím, jak se covidová pandemie letos v Česku stabilizovala, se vrátila auta na české silnice. Pomalu ale jistě tak začínají růst i počty srážek se zvěří.
Zatímco od letošního dubna do konce září evidovala Policie ČR 7 329 srážek se zvěří, v roce 2020 to ve stejném období bylo 7 238, v roce 2019 – tedy před covidovým obdobím – pak 7 872 případů.
Srážky se zvěří jsou pro některé možná překvapivě tématem i v Praze. Jejich počty se přitom drží zhruba na stejných hodnotách, jako před dvěma lety.
Mezi dubnem a zářím 2021 v Praze řidiči nahlásili celkem 100 srážek se zvířaty, zatímco před dvěma lety jich za stejné období policisté evidovali 96.
Za půl roku škody přes 4 miliony
Policejní statistiky v Praze evidují za sledované období menší počet srážek se zvěří než v sousedním Středočeském kraji (1 557). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu v Praze největší z celé republiky a činí 20 685 korun na kilometr.
V přepočtu jde za šest měsíců škodu 4 156 444 korun za střety se zvěří v katastru hlavního města.
V porovnání s regiony České republiky je v Praze významně nadprůměrné riziko srážek se zvěří – tedy že s ohledem na délku silniční sítě zde došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Praze došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každé dva kilometry, zatímco v průměru je v Česku (bez údajů z Jihočeského a Plzeňského kraje, které srážky se zvěří neevidují standardizovaným způsobem) evidována jedna srážka každých šest kilometrů.
Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v Praze je silnice I/12, konkrétně její úsek vedoucí mezi Běchovicemi a Újezdem nad Lesy. Na úseku silnice dlouhém pouhých 381 metrů ve sledovaném období došlo k 8 srážkám vozidel se zvěří o celkové škodě 221 000 korun.
Milionové škody ve všech krajích
V krajích napříč Českou republikou střety se zvěří způsobují škody za stovky milionů korun. Nejvyšší újmy – konkrétně za 61,8 milionu korun – zůstávají po sražené zvěři ve středních Čechách. Je to dáno tím, že kraj má současně nejvyšší délku silniční sítě (9 638 km). Následují ho Vysočina se škodami 46 milionů korun (na 5 074 km silnic) a Ústecký kraj se škodami za 29 milionů korun (na 4 216 km silnic).
„Nejvyšší škody jsou zaznamenány tehdy, pokud následkem střetu někdo z posádky zemře nebo se těžce zraní. Takový případ policie evidovala za uplynulý půlrok ve východních Čechách. Srážku motorkáře se srnou po následném pádu nepřežila jeho spolujezdkyně. Účet za tuto nehodu se blížil 25 milionům korun,“ upozorňuje Michal Bíl.
„Počet nahlášených škod sice proti předcovidovému období mírně poklesl, ale nepřestává růst průměrná škoda, kterou s klienty řešíme,“ doplňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně.
Podle jeho slov se průměrná škoda blíží hranici 45 000 korun a je přímo spojena s novými technologiemi, kterými jsou vozidla vybavena.
„Jsou to citlivé senzory, ale také sofistikované světelné technologie, které mají vozidla umístěny právě v čelních partiích. Při střetu mnohdy navíc dochází k aktivaci airbagů a je nutná výměna přístrojové desky či sedadel,“ doplňuje Patrik Nauš. Rostoucí cena materiálu, lakýrnických a dalších prací bude situaci dále zhoršovat.
Změna času přináší zhoršení situace
Nastávající změna času pak do statistik zpravidla promlouvá zhoršením situace. Je to dáno celou řadou faktorů, mezi ty nejvýznamnější ale patří právě tma a šero. Zatímco zvěř své chování nemění, motoristé na silnice vyrážejí za situací, kdy kvůli posunu času odpoledne slunce zapadá stále dříve.
„Doporučujeme řídit s vědomím, že volně žijící živočichy můžeme potkat na silnici téměř kdekoliv. Největší riziko je v zalesněných úsecích, ale mnoho nehod se stane i na krajích obcí. Je potřeba být při jízdě pozorný, sledovat okolí silnice a být vždy připraven brzdit. Největší riziko střetu s živočichy bývá po setmění. Dále je dobré počítat vždy s tím, že pokud silnici překonává jeden živočich, může jít další živočich nebo i stádo za ním,“ upozorňuje Zuzana Pokorná, hlavní ošetřovatelka Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy. Tato organizace ročně přijme kolem 300 živočichů zraněných v důsledku srážky s autem.
Ze statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Absolutně nejhorší je ale celoročně období kolem 22. hodiny. Podle expertů z CDV má 80 procent všech srážek na svědomí srnčí zvěř.