Za práva bezdomovců se manifestovalo hudbou, projevy i rozdáváním jídla

„Vypadá to, jakoby ti lidé nyní neměli žádná práva,“ uvedla v pondělí vpodvečer vikářka Lutherské církve Eduarda Heczková z občanského sdružení Dům Agapé před budovou hlavního nádraží. Spolu s desítkami dalších přicházejících a odcházejících lidí tam manifestovala za práva lidí bez domova – pod heslem Důstojný domov pro všechny.

Manifestovalo se hudbou, projevy i rozdáváním jídla. Akci uspořádaly Platforma za sociální bydlení spolu s občanským sdružením Dům Agapé. O jídlo pro bezdomovce se postarali dobrovolníci z Food not bombs, rozdávali polévku, rizoto, zeleninový salát, pečivo a čaj. Heczková přečetla jména několika bezdomovců a pak řekla: „Jsou obětí tohoto společenského řádu, během posledního roku zemřeli oni i jiní.“ Přítomní uctili mrtvé bezdomovce symbolickou minutou ticha.

Ubytovny nemohou být domov

Aktivistka Ivana Mariposa Čonková, která akci moderovala, upozornila na to, že lidé potřebují žit v bytech, nikoli v segregovaných ubytovnách, kde jen kvete byznys pro majitele. Jan Milota z Platformy za sociální bydlení dodal, že je třeba postavit se koncepci sociálního bydlení a souvisejícím zákonným normám navrhovaným stávající vládou, kde jsou ubytovny považovány za sociální bydlení. Ubytovny podle něj nemohou být domovem.

„Je třeba, aby se na koncepci podíleli přímo lidé bez domova. Domov není tam, kde všichni dohromady sdílejí kuchyň, koupelnu a záchod. Ty patří samostatně do každého bytu,“ řekl. Souhlasil s ním Tomáš Podlaha, který řekl: „Jsem bezdomovec z Kladna. Chceme jen důstojně bydlet a žít, nic víc.“ Přítomní hojně podepisovali otevřený dopis předsedovi vlády Jiřímu Rusnokovi, v dopise před navrhovanými normami varují.

Bezdomovec vystřihl šlágry Elvise Presleyho

V rámci improvizovaného hydeparku měli lidé bez domova možnost říci na mikrofon své názory, například: společnost by měla být solidárnější, měli bychom držet víc pospolu, mít se rádi a navštěvovat se, lidé by si neměli nechat diktovat, že musejí mít každou chvíli například nový mobil, zbytečně se pak trápí, když na něj nemají.

Někteří i zazpívali. Třeba Letenský George vystřihl pár šlágrů od Elvise Presleyho, sám se doprovodil na kytaru. Přítomné oslnili také kupříkladu náctiletí rappeři z Černého Mostu. Jejich texty v sobě měly sociální náboj. Zpěvem, v němž nechyběl romský temperament, sdělovali, že jednou je člověk dole, jednou nahoře, a že třeba právě na „Čerňáku“ je mladých lidí hledajících perspektivu plný ranec.