Vzrostl počet včelstev napadených roztočem, včelaři mají na splnění povinnosti už jen týdny
24. března 2020 14:59
Včelaři na stanovištích s nálezem vyšším než tři roztoči v průměru na jedno včelstvo mají povinnost nejpozději do 15. dubna provést léčebné ošetření všech včelstev na daném stanovišti. Státní veterinární správa (SVS) zároveň upozorňuje na změnu v letošních pravidlech pro podzimní ošetření a nový metodický pokyn pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy.
Pro plošné sledování výskytu varroázy je každoročně vyšetřena takzvaná zimní měl (spad na dně úlu) z každého stanoviště včel v Česku. Vzorky zimní měli je chovatel povinen odevzdat k vyšetření do 15. února daného roku. Na základě výsledků vyšetření vzorků je stanoveno předjarní léčebné ošetření včelstev.
Zatímco loni bylo zcela bez roztoče 33 procent stanovišť, letos je to 22 procent. Naopak, podíl stanovišť s 0 až 3 roztoči vzrostl z 54 na 59 procent a stanovišť s více než 3 roztoči se zvýšil ze 13 na 19 procent.
K ošetření je možné použít registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou informací. Letní ošetření se provádí povinně pouze u kočujících včelstev. Podzimní preventivní ošetření již od letošního roku není chovatelům nařízeno.
To ovšem neznamená, že ho již neměli chovatelé provádět. Právě naopak. Správné a včasné zahájení léčby je pro tlumení varroázy zcela rozhodující. Používání léčiv by nemělo být nadbytečné, ale účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na konkrétním stanovišti.
„Všichni chovatelé by měli sledovat zdravotní stav svých včelstev v průběhu celého roku a nespoléhat jen na výsledek povinného vyšetření po zimě,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Varroázu způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny, nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jejich úhynu. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích i mezi jednotlivými regiony se může výrazně lišit.
Včely v Praze
S trochou nadsázky by se dalo říci, že Praha je městem včelám zaslíbeným. Je zde mnoho parků, zahrad a sadů, stále něco kvete, nestříká se pesticidy. Pastva je tu pro včely mnohem zajímavější a pestřejší než někde na vesnici, kde jsou to zpravidla jednotvárné lány řepky.
„Rostliny v Praze kvetou díky druhové pestrosti postupně, takže se včely mohou živit rovnoměrně od jara do podzimu,“ uvedl včelař Zdeněk Růžička, který se stará o včely v úlech na střeše pražského magistrátu. Od pražských včel se stáčí většinou medy květové.
Medné výnosy jsou podle ve městě vyšší než mimo něj. „Kvalita pražského medu je vyšší, nejsou v něm žádné pesticidy a kupodivu i podíl těžkých kovů je několikanásobně nižší, než u medu z luk,“ uvedl pražský včelař Miloš Vondruška, jehož otec už v roce 1985 začal chovat včely na střeše v Břevnově. Jeho slova potvrzují i výsledky různých soutěží a rozbory prováděné Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) v Praze.
Včely se v Praze tradičně chovají především ve starší zástavbě rodinných domů ve čtvrtích, jako jsou například Troja, Libeň nebo Dejvice. Naopak v okrajových čtvrtích s novou zástavbou se tolik včelařů nevyskytuje. V samotném centru Prahy působí deset včelařů na Novém Městě, tři na Starém Městě, osm na Malé Straně a šest na Hradčanech.V Praze veterinární správa v současné době eviduje přes 750 včelařů a více než 5000 včelstev.