Výzkumíci z pražských univerzit pomohli odhalit novou genetickou linii luskouna
11. listopadu 2024 08:31
Luskouni jsou intenzivně loveni nejen pro maso, ale hlavně pro šupiny, které se využívají v tradičních asijských medicínách. Výzkum, který se zaměřil na luskouna bělobřichého (Phataginus tricuspis) a luskouna obrovského (Smutsia gigantea) v dosud málo prozkoumané oblasti Republiky Kongo, odhalil vysokou genetickou diverzitu obou druhů.
„V rámci projektu jsme objevili unikátní linii luskouna bělobřichého, to nám pomohlo odhalit, jak významnou bariérou jsou pro luskouny řeky a jak reagovali na změny klimatu v minulosti,“ uvedla vedoucí výzkumu z Fakulty tropického zemědělství Barbora Černá Bolfíková.
Populace tohoto druhu překvapivě rostly během suchého období poslední doby ledové, což naznačuje, že je schopen se přizpůsobit různorodým prostředím, a to i se známkami lidské činnosti. Naopak luskoun obrovský, ve stejném období zažil populační pokles.
„Tyto rozdíly zdůrazňují potřebu cílených ochranářských opatření přizpůsobených místním podmínkám, a to jak v rurálních, tak urbanizovaných oblastech,“ řekla Bernáthová.
Studie ukázala, že genetická struktura populací luskounů může pomoci určit zeměpisný původ obchodovaných šupin, což významně přispívá k boji proti nelegálnímu obchodování.„Genetická data nám potvrdila, že vzorky luskounů sesbírané z vesnic a trhů kolem národního parku Odzala-Kokoua měly lokální původ. Výjimkou byl pouze jedinec, který byl pravděpodobně dovezen z Kamerunu. Tato data jsou zcela zásadní pro pochopení mezinárodních vzorců nelegálního obchodování a pro tvorbu účinných protiopatření,“ vysvětlila Markéta Swiacká z Fakulty životního prostředí.
Během vzorkování se ukázalo, že je velmi těžké narazit na luskouna obrovského. Ten je pro svou velikost a suchozemský způsob života obzvlášť zranitelný vůči intenzivnímu lovu, který v poslední době narůstá.
„Strmý úbytek populace či naopak rychlý obrat při prodeji šupin za vysoké ceny na trhu, může být důvodem, proč byl v našich datech tento druh mnohem méně početný,“ uzavřel Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Celý článek (v anglickém jazyce) je dostupný online na stránkách časopisu Scientific Reports (https://www.nature.com/articles/s41598–024–68928–0).