Výzkum: Česká veřejnost hodnotí vodohospodářství kladně

„V posledních letech výrazně rostla důležitost cíle Pitná voda a kanalizace. V roce 2019, označovaném za druhý nejteplejší rok, Češi tento cíl vnímali dokonce jako hlavní prioritu pro českou vládu. Letos se opět, patrně i vlivem situace okolo COVID-19, dostává do popředí cíl, který se zabývá zdravím a kvalitním životem,“ říká k výsledkům Tomáš Macků, External Affairs Director, Ipsos.

Pitná voda a kanalizace je zároveň oblastí, v níž veřejnost zaznamenala největší zlepšení za uplynulý rok – uvedlo to 30 % respondentů. Více než polovina populace slyšela o pojmu udržitelnost či udržitelný rozvoj.

Témata udržitelnosti a klimatických opatření rezonují zejména mezi mladými ve věku 18 – 26 let a také lidmi s vysokoškolským vzděláním. Až 80 % vysokoškoláků zná pojem udržitelnost. Mezi hlavní ekologické problémy Češi řadí množství odpadu, odlesňování a množství obalů, ve kterých je baleno zboží.

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje (SDGs)
V roce 2015 přijaly všechny členské státy OSN 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs). Jedná se o plán, který má do roku 2030 vést k vymýcení extrémní chudoby, boji s nerovností a nespravedlností a k ochraně planety před změnou klimatu.

Jaké jsou postoje české veřejnosti k udržitelnosti zejména v oblasti pitné vody a kanalizace? Výzkumná agentura Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti pravidelně realizuje výzkum, který tuto problematiku přibližuje. Pojďme se podívat na výsledky poslední vlny online výzkumu, která byla realizována v srpnu letošního roku na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18 až 65 let.

Polovina Čechů zná pojem udržitelnost
Více než polovina české populace slyšela o pojmu udržitelnost či udržitelný rozvoj. Podobných hodnot dosahuje v Evropě například Rakousko či Velká Británie, výrazně vyšší znalost pak byla zaznamenána ve Švédsku, kde pojem udržitelnost zná 87 procent respondentů. V ČR toto téma rezonuje zejména mezi mladými ve věku 18 až 26 let a také lidmi s vysokoškolským vzděláním. Čtyři z pěti českých vysokoškoláků znají pojem udržitelnost.

Nejlépe hodnocena pitná voda a kanalizace
Jaké cíle udržitelného rozvoje již v Česku úspěšně řešíme? Respondenti ve výzkumu nejčastěji uváděli oblast pitné vody a kanalizace, 17 procent pak kvalitní vzdělání a 16 procent udržitelnost měst a obcí.

A v oblasti pitné vody a kanalizace zaznamenalo nejvíce lidí také zlepšení za poslední rok. Třicet procent respondentů uvádí, že podle jejich názoru se v této oblasti za posledních 12 měsíců situace zlepšila. Pozitivně byla dále hodnocena udržitelnost měst a dostupnost čisté energie.

Nejhůře množství odpadu
Kterým oblastem by se vrcholní představitelé ČR měli primárně věnovat? Podle české veřejnosti je to především oblast obalů, která u nás rezonuje výrazně více než jinde ve světe. Množství odpadu, který lidé vyprodukují vadí 39 procentům a přemíra obalů, ve kterých je baleno zboží, pak 27 procentům respondentům. Jako závažný problém vnímají Češi dále odlesňování (31 %).

Naopak ve světě lidé považují za problém zejména globální oteplování a klimatické změny (37 %) či znečištění vzduchu (31 %). Globální oteplování je vnímáno jako zásadní zejména v Japonsku a Jižní Koreji, kde jej jako prioritní uvádí více než polovina populace.

Jsme ochotni ke změně?
Pro snížení dopadu klimatických změn vidí Češi největší prostor v nákupech lokálních výrobků a vyhýbání se výrobkům s přemírou obalů. Lidé však nechtějí měnit své zvyky hlavně ve stravování (omezení masa, mléka). V třídění odpadu Češi příliš prostoru nevidí, šest z 10 uvádí, že již dnes dělá maximum.