Výstavbu plovoucích lázní pod Vyšehradem začne chystat magistrát, náklady mají být kolem 200 milionů

„Požádal jsem radního pro oblast školství, sportu a volného času Víta Šimrala, aby ve spolupráci s investičním odborem zahájil veškeré potřebné kroky k přípravě realizace tohoto projektu,“ sdělil serveru Pražský patriot primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Radní Šimral je jeho stranický kolega. 

Primátor lázním vyjádřil podporu už dříve, nicméně tvrdil, že by je raději viděl dál od frekventovaných náplavek, třeba v Holešovicích. K umístění však změnil názor. 

„Pan architekt Janda mě přesvědčil o tom, že zvolené místo pod vyšehradskou skálou je skutečně to nejlepší. Má totiž přirozený potenciál prodloužit projekt kobek na náplavce o unikátní tečku ve veřejném prostoru, přímo na konci celé povltavské promenády,“ sdělil. 

Takzvané kobky na pravobřežní náplavce, jejich moderní podobu s obřími vstupními skly ostatně také navrhnul architekt Janda, se nedávno zařadily mezi čtyřicet nejlepší staveb Evropy v prestižní soutěži Mies van der Rohe Award vyhlašované Evropskou komisí. 

Druhým pádným důvodem pro tuto lokalitu je podle Hřiba možnost protipovodňové ochrany plovoucích lázní jejich přesunem do nedalekého Smíchovského přístavu. V něm při povodňovém nebezpečí kotví lodě z centra Prahy. 

Architekt, který už několik let čeká na realizaci projektu, potvrdil komunikaci, kterou zmínil Zdeněk Hřib. 

„Aktuálně komunikujeme s investičním odborem magistrátu o navázání prací na realizačním projektu a investičním záměru, což je pro realizaci projektu další čitelný mezikrok po poměrně dlouhé pauze vyvolané covidovou pandemií. Doufáme, že se tím naváže úsilí o uskutečnění cenného projektu, které překlene i hranici volebních období a bude v budoucnu dokončen realizací – tak, jak se stalo u dnes již revitalizované části náplavek s oživenými kobkami, za které je Praha chválena po celém světě,“ sdělil Janda serveru Pražský patriot. 

Podle něj projekt vzbuzuje neustálý zájem odborné i neodborné veřejnosti, a to jak v Česku, tak i v zahraničí. Například loni získaly zatím jen na papíře existující lázně prestižní ocenění v rámci soutěže A+A Award jako nejlepší projekt pro sport a rekreaci na světě. 

„Lázně udělaly díru do světa. Jde o významné ocenění v soutěži největšího architektonického webu na světe, ve kterém se naše lázně měřily s projekty rozsahem a náklady nesrovnatelně většími,“ ocenil náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček (za TOP 09), podle jehož loňského vyjádření se metropole snaží vrátit historický fenomén pražského říčního lázeňství. 

Téma říčních lázní a snahy o jejich realizaci aktuálně probíhají v několika světových metropolích, například v New Yorku a Paříži. 

„Prakticky každý týden se mně někdo zeptá, kdy už budou lázně realizovány. Návrh je cenný právě čitelným na míru koncipovaným propojením současného architektonického řešení s historií pražského říčního lázeňství a lokalitou, kde dříve tyto lázně stávaly,“ řekl architekt Janda. 

Projekt lázní vypracoval se svým ateliérem brainwork. Lázně mají mít tvar dvoupodlažní lodě a s pevninou je bude spojovat lávka. Horní paluba vytvořená z dřevěných latí má sloužit k ležení a sezení. 

Z paluby se má sestupovat k plovoucímu tělesu tvořenému třemi bazény, které bude samostatně plout na hladině Vltavy. Jeden bazén je navržen pro děti, další s tryskami pro relaxaci, třetí pro plavání. V podpalubí mají být převlékárny a sprchy. 

Podle pár let starých odhadů by se náklady na výstavbu lázní na jižním konci Rašínova nábřeží měly pohybovat mezi 70 až 100 miliony korun, nyní by mohly být až dvojnásobné. 

„Projekt plovoucích lázní je hezký, ale v současnosti, kdy se Praha zmítá v covidové krizi z pohledu veřejných financí, je moc drahý. Nechceme ho rušit, ale 200 milionů na realizaci nenajdeme, alespoň ne letos. Musíme brát v úvahu současnou ekonomickou realitu,“ řekl na nedávné tiskové konferenci k letošním akcím na náplavkách pražský radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09), podle kterého by mohla připadat v úvahu i varianta, že by se na financování lázní podílel soukromý sektor.  

Z Chabrova a Hřibova vyjádření je patrné, že vedení města bude muset najít shodu, pokud by chtělo s projektem pohnout ještě do komunálních voleb, které se konají už za tři čtvrtě roku. 

O tom že je projekt už poměrně „vousatý“, svědčí fakt, že za Adriany Krnáčové (za ANO), která byla pražskou primátorkou v letech 2014 až 2018, se prezentovalo, že zprovoznění je možné v roce 2021. Ale nutno podotknout, že před čtyřmi pěti lety neměl nikdo tušení o covidu. 

A jak se k lázním staví „třetí do party“, tedy Praha Sobě, která s Piráty a Spojenými silami pro Prahu (TOP 09 + STAN) tvoří pražskou koalici? 

„Plovárny v hlavním městě pomáhají Pražanům prožít léto. Proto je podporujeme a stejně jako každý Pražan jsme rádi za každou možnost koupání v centru města. V minulém roce začala fungovat velmi hezká plovárna na Štvanici a budeme rádi, pokud se plovárna zrealizuje i u náplavky. Plovoucí bazény jsou dobrým nápadem a mohou zlepšit horké dny ve městě,“ řekl předseda zastupitelského klubu Prahy Sobě Jan Čižinský. 

Praha Sobě loni v létě uvedla na svém facebookovém profilu, že realizaci lázní pod Vyšehradem bude podporovat „ve shodě s naší vizí řeky jako tepny a devizy města, místa pro odpočinek a koupání."

Vznik plovárny podporuje i opoziční hnutí ANO. Podle nového předsedy pražské organizace Ondřeje Prokopa by se její realizací navázalo na prvorepublikovou tradici. Stejně jako radní Chabr by se ani on nebránil spoluúčasti soukromého sektoru na financování výstavby. 

„Zvlášť v dnešní době by Praha neměla mít ambici to hradit celé ze svého. Stejně bude minimálně restauraci a další služby provozovat soukromník, takže se zde propojení soukromého a veřejného prostoru už od začátku nabízí,“ řekl.