Výstava: Velký třesk! Zrození prvních československých náramkových hodinek

Úspěšné zvládnutí technologicky nesmírně náročné výroby mechanických hodinek přesahuje svým vlivem na domácí průmysl oborové hranice jemné mechaniky a hodinářství. Výstava je proto nejen oslavou kulatého výročí vzniku prototypu prvních československých hodinek a jejich pozdějšího uvedení do průmyslové produkce, ale připomíná i širší historický, politický a společenský rozměr tohoto počinu.

Po úsilí trvajícím rekordně krátkou dobu několika poválečných let českoslovenští technici ke konci roku 1954 vyvinuli prototypy kvalitních náramkových hodinek zcela srovnatelných s vyspělými západními výrobky a již o tři roky později je jako průmyslový produkt nabídnul národnímu podniku Klenoty, koncovému spotřebiteli.

Před Československem dosáhly schopnosti průmyslově vyrábět mechanické hodinky pouze USA, SSSR, Francie, Velká Británie, Japonsko, Švýcarsku a NDR/NSR. Mechanický strojek, tzv. kalibr náramkových hodinek, nepřekračující svými rozměry tři centimetry v průměru, klade vysoké požadavky na miniaturizaci komponent a přesnost výroby. Výroba strojku mechanických náramkových hodinek patří ještě dnes k mimořádně náročným výzvám přesného strojírenství.

První československé hodinky vznikaly v politickém klimatu první poloviny padesátých let jako produkt vysoce prestižního úkolu národního hospodářství a znárodněného průmyslu. Tento projekt měl i vojenské pozadí a strategickou hodnotu v osvojení klíčové jemnomechanické technologie. Přestože jejich konstrukce byla převzata z francouzské předlohy reverzně inženýrským způsobem, schopnost ovládnout průmyslovou hodinářskou technologii bez předchozích zkušeností a výrazné dopomoci ze zahraničí potvrzuje kvalitu domácích konstruktérů a techniků a vysokou obecnou úroveň československého přesného strojírenství.  

„Výstava k 70. výročí vzniku prototypu prvních československých hodinek, které se zrodily v Novém městě nad Metují pod střechou národního podniku Chronotechna, je pro nás nejen příležitostí připomenout tento průmyslový triumf, ale také možností prezentovat tyto krásné technické artefakty v souvislostech i jako reprezentanty ‚zlaté éry mechaniky‘, které si svými estetickými a konstrukčními kvalitami vydobyly statut legendy,“ říká Karel Ksandr, generální ředitel NTM.

„Výstavu jsme metaforickým připodobněním k Velkému třesku pojali jako příběh zrození celého hodinářského vesmíru. V jednom bodě na jednom místě (v jakési singularitě) téměř explozivně a náhle v krátké době poválečné dekády se v Československu zrodil celý pestrý a bohatý svět ‚Primek‘, dnes opět tolik obdivovaný a vyhledávaný fanoušky mechanického hodinářství. Chtěli jsme však jít dál a přiblížit návštěvníkům politické, hospodářské, především však technologické aspekty příběhu prvních československých náramkových hodinek“, upřesnil David Hamr, autor výstavy a kurátor NTM.

Na výstavě jsou tak vystaveny nejen samotné hodinky, řada ikonických modelů, z nichž nejcennější je prototyp hodinek Spartak zapůjčený Technickým muzeem v Brně, ale také různé přístroje, přípravky.  Cennou výpověď nabízí dosud neprezentovaná technická dokumentace zapůjčená firmou ELTON hodinářská, a.s., pokračovatelem novoměstské výroby hodinek Prim. S využitím 3D technologií výstava přibližuje návštěvníkům konstrukční, výrobní a materiálové zvláštnosti strojků mechanických náramkových hodinek.

Výstava se koná v malé galerii expozice Architektury, stavitelství a designu od 6. listopadu 2024 do 30. března 2025.