Výstava představí švédský dřevěný mrakodrap, na jaký si v Česku ještě počkáme

Ateliér se systematicky věnuje ekologicky a sociálně udržitelné architektuře s využitím dřeva jako významného obnovitelného materiálu.  

„V roce 2016 ateliér vyhrál soutěž na kulturní centrum a postavil dvacetipatrovou budovu, novou dominantu pětatřicetitisícového města Skellefteå v severním Švédsku. Dostala jméno Sara Kulturhus, má dvacet podlaží a se svými 75 metry je jednou z nejvyšších dřevěných staveb na světě,“ přibližuje František Vícha, jednatel společnosti Stora Enso, která je hlavním partnerem výstavy.

Stora Enso má kořeny rovněž ve Skandinávii, v České republice provozuje mimo jiné pily ve Ždírci nad Doubravou a Plané u Mariánských Lázní.

Stavba dřevěného mrakodrapu Sara Kulturhus vznikla přímo ve středu města známého zejména těžbou zlata a spojuje v sobě řadu funkcí: divadlo, muzeum, uměleckou galerii, veřejnou knihovnu, konferenční centrum a hotel. Budova je postavena především ze dřeva z okolních lesů. Ty mají rozlohu 450 000 hektarů. K minimalizaci její uhlíkové stopy přispívají rovněž solární panely a další účinné energetické systémy.

Kombinace dřevěné lepené konstrukce a křížem lepených – takzvaných CLT – dřevěných panelů z masivu má podle projektantů v porovnání s váhou materiálu vyšší únosnost než ocel a beton.

Dřevostavba je navíc mnohem rychlejší, protože vzniká na místě z prefabrikovaných modulů. A architekti ujišťují, že je také bezpečná: lepené dřevo hoří velmi špatně, navíc je opatřeno ochrannou vrstvou, která v případě požáru dokáže oheň zadusit nebo zpomalit. Samozřejmostí je i propracovaná protipožární ochrana.

„Hlavním cílem architektů bylo poukázat na možnosti použití dřeva jako konstrukčního materiálu pro složité výškové budovy v rámci udržitelné výstavby. Umožnila to právě technologie CLT panelů, které v celosvětovém měřítku zažívají doslova boom,“ přibližuje František Vícha ze Stora Enso.
 

Zatím jen na export
Ve Ždírci nad Doubravou v současné době probíhá výstavba nové linky na CLT panely. Představuje investici ve výši dvou miliard korun a v rámci skupiny Stora Enso bude teprve čtvrtou takovou výrobní kapacitou na světě. Spuštěna bude ještě letos, práci na ní najde stovka zaměstnanců z blízkého i širšího okolí města na Vysočině. Její produkce ale bude zatím určena především na export.

„Zastaralá legislativa u nás bohužel zatím neumožňuje realizovat vyšší než dvoupodlažní dřevostavby, takže podobné projekty můžeme obdivovat jen na výstavách, ne v našich městech,“ posteskl si Vícha a dodal: „Celý lesnicko-dřevařský sektor a odborná veřejnost by se měly pokusit změnit klima kolem výstavby vyšších moderních dřevostaveb tak, abychom mohli tyto stavby realizovat v podmínkách České republiky a dřevěné konstrukční materiály se dostaly na stejnou úroveň, jako jiné konstrukční materiály, tedy beton nebo cihla. Bude to ve prospěch stavebnictví, emisního zatížení, rychlosti výstavby, kvality a příjemného prostředí v takových stavbách.“
 

Dřevěný most i parkovací dům
Ve městě Skellefteå na severu Švédska by se přitom čeští architekti mohli inspirovat hned v několika směrech. Ze dřeva tu totiž postavili nejen obytné budovy a školy, ale také most nebo parkovací dům.

Město se snaží co nejvíce omezit emise a snížit uhlíkovou stopu. Mimo jiné získává veškerou energii z obnovitelných zdrojů díky vodním a větrným elektrárnám a každý rok recykluje až 120 000 tun elektroodpadu. Na jeho předměstí vzniká největší evropská továrna na výrobu baterií do elektromobilů, které se zde budou také recyklovat.

Mohlo by se zdát, že dřevěný mrakodrap zůstane raritou, která v městě uprostřed lesů ukáže sílu místního dřevozpracujícího průmyslu, podle architektů z kanceláře White Arkitekter ale lze tento koncept uplatnit i jinde. A dokonce i tam, kde žádné lesy nejsou.

„Počítáme, jak daleko by se dala budova převézt, aniž bychom zničili přínos v podobě úspory emisí. A vychází nám, že bychom s ní mohli objet planetu dvakrát a stále být uhlíkově neutrální,“ říká Robert Schmitz, který se na projektu podílel.