Výstava na Jungmannově náměstí připomíná fenomén exilu
3. října 2016 07:08
„Během dvacátého století musely v několika vlnách opustit naši zemi v tom pravém slova smyslu elity – vědci, umělci, novináři, politici, lékaři, podnikatelé a další po svobodě toužící osobnosti, což samozřejmě negativně ovlivnilo tehdejší společnost. Odchod těchto lidí poznamenal charakter národa a státu i na mnoho dalších let,“ řekl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
Výstava na venkovních panelech věnuje vždy dva z nich jednotlivé exilové vlně. Jeden popisuje její průběh a druhý její nejvýznamnější osobnosti.
Expozice je rozdělena do následujících období:
Exil 1914–1918 – v tomto období skupina exulantů v čele s T. G. Masarykem výrazně přispěla ke vzniku samostatné Československé republiky.
Exil 1938–1945 – v době 2. světové války se jednalo hlavně o odchod vojáků, občanů židovského původu a intelektuálů.
Exil po komunistickém puči v roce 1948 – první mohutná exilová vlna tvořená minimálně 60 000 uprchlíky.
Exil po srpnu 1968 – dosud nejmasovější exil začal po okupaci Československa 21. srpna 1968. Do roku 1970 emigrovalo přes 150 000 lidí.
Exil 70. a 80. let – nedosahoval už tak vysokých čísel, ale byl trvalý. Podepsaly se na něm i represe následující po Chartě 77.
„Odchodu do exilu jsme byli svědky už před staletími, ale ve 20. století – díky nacismu a komunismu – nabyl masové podoby,“ vysvětlil Jan Cholínský, historik a spoluautor výstavy, jež vznikla z iniciativy spolku Československý exil.