Výstava Evropský gulag připomíná historii východoevropských táborů otrockých prací
Přidejte si nás na domovskou „Tisíce mužů a žen, kteří se provinili pouze tím, že nesouhlasili s totalitou a tyranií komunistického režimu ve východní Evropě, skončili v pracovních lágrech, které měly jediný cíl: izolovat jedince, umlčet – a zlikvidovat. Tato výstava je nejenom svědectvím o utrpení, ale také mementem doby, což považuji za mimořádně důležité. Neboť, jak víme, ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali," uvádí Jiří Pospíšil, náměstek primátora pro oblast kultury, pod jehož záštitou se akce koná.
Samotná vernisáž se uskuteční ve středu 7. června od 18 hodin v refektáři františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí. Součástí vernisáže bude debata, které se zúčastní historici Adam Hradilek, Jan Dvořák, Zdeněk Bauer a Łukasz Kamiński. Debatu bude moderovat Petr Blažek. K výstavě vychází také stejnojmenný anglicko-český katalog.
Výstava přináší fotografie, stručné příběhy i texty připomínající historii pracovních táborů v řadě evropských zemí i v samotném Sovětském svazu. Připomíná také československé občany, kteří v sovětských lágrech zemřeli.
Pojem „gulag“ zpopularizoval ruský spisovatel Alexander Solženicyn ve svém románu Souostroví GULAG, který popisoval systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celém Sovětském svazu. Téměř totožný systém ale existoval v každé evropské zemi, kterou po druhé světové válce ovládli komunisté.
„Asi nejznámější z československých táborů otrockých prací bylo 18 uranových lágrů v okolí Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami. Vězni tu těžili uranovou rudu, která se pak posílala do Sovětského svazu. V těchto táborech postupně pracovalo přes 70 000 lidí a odhaduje se, že polovina z nich byli političtí vězni,“ říká historik Petr Blažek, spoluautor české verze výstavy.
