Vymyslel 3AXIS vizuální jazyk, který odhadne třeba charakter ženy podle náušnic

Jak jste, coby lékař, došel k metodě 3 AXIS?
Tuto otázku mi klade skoro každý a vždy popisuji stále stejnou příhodu, která se mi stala asi před 40 lety. Jako mladý student jsem šel po ulici a ohlédl jsem se za nějakou dívkou. Narazil jsem při tom do stromu a rozbil si nos. Co mne velmi nazlobilo, nebylo ani to, že mám rozbitý nos, ale spíše to, že jsem nevěděl, proč jsem se otočil. Tu dívku jsem neznal, nebyla zdánlivě ničím výrazná nebo odlišná a přesto něco na ní přitáhlo mou pozornost natolik, že jsem se přestal dívat na cestu.

To vás nakoplo?
Začal jsem shánět, číst a studovat dostupnou literaturu o takzvané neverbální komunikaci. Vedl jsem stovky a stovky rozhovorů, diskuzí, nespočet analýz dotazníků a zkoušel si vše srovnávat a opakovaně ověřovat. Až se mi z této zdánlivě chaotické směsi nesouvisejících různorodých znaků začal vynořovat jakýsi systém, který funguje, má svou logiku a je reprodukovatelný. Později jsem jej nazval 3AXIS vizuální jazyk.

Miroslav Krejčíř

Co to vlastně je metoda 3AXIS?
Když bychom si to chtěli nějak velmi zjednodušeně představit, tak 3AXIS jsou něco jako speciální brýle, které nám umožňují nahlédnout do nitra člověka, na kterého se podíváme. Podobně jako RTG přístroj člověka prosvítí a rentgenolog uvidí např. zřetelně kosti, které zvenčí nikdo tak vidět nemůže.

Jak posuzovat například doplňky – náušnice, hodinky?
Náušnice i hodinky jsou skutečně doplňky. Ukazují na potřebu nějakého doplnění u jejich nositelů.

Hodinky nám ukazují čas, proto míra připoutání se k hodinkám, ukazuje na naši svázanost s kuratelou času. Ať si dávají pozor ti čtenáři, kteří nosí hodinky stále a kteří, když je sundají, tak vidí otisk pásku. Znamená to, že jsou ochotni se nechat i časem utlačovat. Tito lidé jsou výborní zaměstnanci a pracovníci, jsou ochotni pracovat i na úkor sami sebe. Tato vlastnost, která je jistě velmi výhodná pro firmy, ale není optimální pro jejich rodiny. Jejich blízcí by je měli donutit k častějšímu odpočinku, pokud mají v plánu s nimi společně strávit i klidné stáří.

Náušnice jsou zdobný doplněk na uších, tedy na hlavě, souvisí proto s myšlením a představami. Jedná se vlastně o společensky přijatelnou a chtěnou formu piercingu.

Pokud něco plánujete ve společnosti ženy, která má v oblibě visací náušnice, mohou být vaše představy odvážnější a nemusí být realizovatelné. U této ženy nebude hrozit, že by chtěla plány brzy splnit. Naopak se ženou, která nosí náušnice těsně v lalůčku, není možné zůstávat u slibů, bude se neustále vyptávat, kdy už to bude.

Žena, která nosí kruhové náušnice vám ponechá prostor a ta se svislými naopak bude vyžadovat prostor pro sebe.

Co značí například tetování?
Člověk toužící po tetování má pocit, že jeho tělo není samo o sobě dosti hezké, proto má potřebu je něčím zkrášlit. Co je pro výklad symboliky tohoto jednání rozhodující? Způsob jakým se provádí tetování je totiž bolestivý a krvavý. Může to tedy znamenat, že tito lidé mají tendenci pro něco, co se jim líbí, co považují za hodnotu, se i obětovat, trpět, i třeba „cedit krev“. Kdybychom chtěli vše velmi zjednodušit, tak bychom řekli, že tetování je známkou sklonu k masochismu.