Výkup kovů: Soumrak nad vyplácením na ruku

Policie zaznamenala jen v loňském roce 11 786 krádeží nejrůznějších kovových předmětů a součástek, škoda byla vyčíslena na více než 509 milionů. Kromě železnice láká třeba městský mobiliář nebo i vysloužilé spotřebiče, které jiní odevzdávají k recyklaci.

Zloději se je pokoušejí „vyškrábnout“ zpět ze sběrných dvorů nebo speciálních pouličních kontejnerů a prodat do sběru. Většinou se jim to bez problémů daří, i když to zákon výslovně zakazuje.

Miloš Novozámecký z Policejního prezidia vysvětluje: „Problém jsou hotové peníze, které se pohybují v systému. Výkupcům se dosud velmi obtížně prokazoval úmysl. Pracovníci sběrny se vždy mohli hájit, že nerozpoznali, o jaké zařízení jde.“

Svaz měst a obcí ČR kvůli tomu dokonce letos vydal obrazový katalog kovových součástek, které nejčastěji nelegálně končí ve výkupnách. Měl by pomoci kontrolorům snáz usvědčit všechny lumpy. Zatím jich ale nějak neubývá, takže se připravuje dokonce změna zákona: sběrny možná do budoucna nebudou smět kovy vůbec vykupovat od fyzických osob.

Poslanci sice minulý týden zamítli senátní návrh, který by zakázal výkup veškerého sběru, tedy nejen kovů, ale i papíru, palet a dalšího odpadu od fyzických osob, mezitím ale ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Novela od začátku příštího roku zakáže výkup kovů od fyzických osob za hotové. Vyhláška je v meziresortním připomínkovém řízení, po zapracování připomínek ji čeká projednání v Legislativní radě vlády.

Za kilogram litiny vyplácejí sběrny kolem pěti korun. Za kilo měděných kabelů s izolací neboli bužírkou do 20 korun, když si ale dají „sběrači“ práci a izolaci opálí, dostanou už přes stovku.

Anketa

Oslovili jsme přímo v ulicích Prahy, v okolí stanic metra, nádraží a sběren kovů postupně bezdomovce a ptali se jich, jakým způsobem si vydělávají na živobytí.

Všichni bez výjimky rozhodně odmítli, že by někdy kradli. Ke sbírání kovů a dalších druhotných surovin se naopak hlásí drtivá většina dotázaných.

1/Kolik peněz a jak si dokážete denně vydělat?
2/Za co je utratíte?

Josef, Hlavní nádraží:
1/Kolem dvou stovek, turisti, co přijíždějí do Prahy, jsou ještě uznalí a nějakou pětku občas pustí.
2/Teď v létě se dá spát na lavičce, takže jenom za jídlo a pití. Kde sou ty časy, kdy stálo pivo korunu sedmdesát…

Antonín, nádraží Praha-Libeň:
1/Někdy pár pětek, jindy třeba dvě tři stovky. Dobrý je, když město přistaví kontejner a lidi tam začnou nosit všechno možný, tam se pokaždý najde něco, co vezmou ve sběrně.
2/Podle počasí, v zimě si nechávám tři pětky na ubytovnu – teda když je do večera nepropiju. Do Armády spásy se stejně může jenom za střízliva.

Marie, sběrna kovů Vinohrady:
1/Dneska už to není, co bylo, našli sme třeba s kamarádem na stavbě klubo kabelu, ale když sme rozdělali oheň a začali ho opalovat, za chvíli na nás vletěli měšťáci.
2/Kolikrát vysomruju tak maximálně na párek a pivo.

Pavel, metro Palmovka:
1/Pomáhám stánkařům, dostanu najíst a občas cigára. S penězma je to horší…
2/Když není co utrácet, tak prostě nic neutratíte.

Lenka, Čimický háj:
1/Peníze vydělává můj chlap, já vařím a starám se o něj.
2/Hlavně za jídlo, v „Nejlevnějších potravinách“ se dá dobře nakoupit. Před prohibicí byl tady kousek ve stánku rum a taky vodka za slušný peníze, ale teď už to radši neriskujeme. Takže si dopřejeme, jenom když ten můj někde nasbírá měď nebo tak něco, za tu dávají ve sběrně hezký peníze.