Vyhláška o kompostování bude platit od března. Neřeší bioodpad z domácností, vadí odborníkům

„Rostlinnými zbytky z domácností předkladatel rozumí veškeré rostlinné zbytky, které vznikají při přípravě pokrmů v kuchyni a které by potencionálně mohly být ,kontaminovány' živočišnými produkty," píše se v důvodové zprávě k usnesení rady, kterou má ČTK k dispozici.

Podle odborníků vyhláška jen naplňuje zákonné povinnosti, nad jejich rámec ale nejde. „Vyhláška se zcela vyhýbá bioodpadu rostlinného původu z kuchyní v domácnostech, jako jsou slupky, odkrojky a zbytky ovoce a zeleniny, jádřince a pecky, čajové pytlíky, kávová sedlina nebo papírové ubrousky.

Většina obyvatel Prahy žije právě v bytech, kde jim vzniká tento druh odpadu," řekla ČTK loni v únoru Jana Jaklová ze serveru Kompostuju zvesela. První komunitní kompostárna vznikla v Praze v roce 2004, za peníze z operačního programu životní prostředí ji vybudovaly Horní Počernice. V současné době funguje kompostárna také v Malešicích a počítá se s výstavbou další ve Slivenci, stát bude 11 milionů korun.

Praha provozuje také 17 sběrných dvorů, kde je možné bioodpad odevzdávat. Fungují také popelnice na bioodpad, využívá je asi 8000 domácností a firem. Jejich pronájem se ale platí.

Množství odevzdaného bioodpadu v Praze stále roste. Zatímco v roce 2007 Pražané odevzdali na sběrné místo v Malešicích 254,3 tuny bioodpadu, v roce 2013 to bylo již 778,5 tuny. Náklady hlavního města na přistavování kontejnerů na bioodpad, sběrné místo v Malešicích a svoz odpadů ze sběrných dvorů byly v roce 2013 asi 6,7 milionu korun.