Ruská mafie v Praze stále čeká na nového šéfa
10. února 2013 08:40
Přidejte si nás na domovskou VOR V ZAKONĚ
Zloděj podle práva. V kriminálním prostředí jde o jakousi nejvyšší autoritu. Tradice těchto „kmotrů“ sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali „korunováni“ na sněmech šéfů zločineckých band. „Vor v zakoně“ musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu. Jejich úkolem pak bylo především udržovat klid mezi konkurenčními zločineckými skupinami, dohadovat jednotlivá pole působnosti, případně trestat zrádce.
„Paradoxně to pomáhá k utlumení aktivit zločineckých struktur. Nikdo se neodvažuje něco rozhodnout do chvíle, než se role takřečeného vora v zákoně chopí zvolená osoba,“ doplnil policejní zdroj. A volba si údajně může dát pěkně na čas.
Praha je centrem pro řízení aktivit mezinárodního zločinu v ČR a leckdy i v dalších zemích střední Evropy. Organizovaný zločin se tak neúnavně snaží pronikat do mnoha významných institucí, řídících a správních struktur státu. Tolik úvodní tvrzení Bezpečnostní informační služby (BIS).
Vzdělanci místo bucharů
Není žádnou novinkou, že počátkem devadesátých let se do Prahy přemisťovaly různé zločinecké struktury nejen ze zemí bývalého Sovětského svazu. Od té doby se ale jejich chování hodně změnilo.
„Představitelé nejvyšších pater mezinárodního organizovaného zločinu jsou vždy velmi inteligentní osoby,“ sdělil pro server Pražský patriot Jan Šubert, mluvčí BIS.
Policejní hantýrkou takzvané obyčejné primitivy, vulgo„buchary“, vystřídali akademicky vzdělaní zločinci. To pochopitelně mění celkovou strategii kriminálního světa, a o to je nebezpečnější.
„V průběhu minulých let se potvrdil očekávaný stav v této trestné činnosti, který představuje odklon od násilných projevů, jako prostředku sloužícího k vynucení požadavků pachatelů nebo poslušnosti obětí. Pachatelé využívali k dosažení svých cílů převážně lsti, závislosti nebo omylu,“ upřesnil Robert Šlachta, šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
Právě omyl, avšak nikoliv ve prospěch zločince, byl osudný Arménci Andraniku Soghojanovi, někdejšímu pražskému kmotru cizojazyčné zločinecké organizace. Podle obžaloby si Soghojan objednal v roce 2007 vraždu jistého podnikatele.
Klesající prestiž omylného kmotra
Najatý vrah nejprve omylem na Václavském náměstí pobodal jiného muže a o několik dnů později, opět omylem, usmrtil řidiče společnosti Sazka.
„Pro Soghojana to znamenalo problém, protože jeho prestiž začala ve zločineckých strukturách rychle klesat. Může to znamenat i rozsudek smrti,“ vysvětloval dobře informovaný policejní zdroj.
Ten dále uvedl, že osvobozující rozsudek pražského městského soudu v dubnu 2012 postavil Soghojana před velké dilema – pokusit se v kriminálním prostředí české metropole o znovunabytí nejvyšší autority, nebo raději zmizet ve světě.
Andranik Soghojan zvolil druhou možnost. Ani ta ale podle zdroje omylnému kmotru nezaručuje poklidné dožití v jeho domovině. O Soghojanovi od doby odjezdu z Prahy nikdo nemá žádné relevantní zprávy. Zločinecká metropole tak nečekaně„osiřela“ a tento stav trvá dodnes.
Bulharští „raketýři“
Z Prahy, zdá se, nadobro zmizeli „raketýři“. Což byli v drtivé většině bulharští vymahači dluhů či „ochránci“ podnikatelů před jinými zločineckými klany. Tito nájemní rváči z těch nejnižších kriminálních vrstev zejména v druhé polovině devadesátých let si za to nechali platit astronomické částky.
„S nástupem inteligentnějších, zejména ruských zločineckých skupin, museli Bulhaři vyklidit pole. Svou brutalitou totiž na sebe vázali aktivní přítomnost policie a to Rusy rušilo. Takže s raketýry byli rychle hotovi,“ uzavřel informovaný zdroj. Příkladem toho byla v roce 1998 zběsilá přestřelka v Nekázance a následný požár ubytovny zahraničních dělníků v Malešicích.
