Všichni o téhle „lejdy"slyšeli, ale jen málokdo ví, co s ní dělat. Může přijít kdykoli během života, pojí se s ní řada mýtů. Hlavně nic do pusy!
26. listopadu 2017 15:48
S epilepsií se pojí řada mýtů. Víte, který patří mezi ty nejrozšířenější? „Hodně lidí si myslí, že při záchvatu se dotyčnému musí dát něco do pusy, aby si nepřekousl jazyk. To v žádném případě, pokud tedy nechcete přijít o prsty, nebo toho člověka trvale připravit o zuby,” říká k tématu Alena Červenková, ředitelka Společnosti E – organizace, která už 26 let pomáhá lidem s epilepsií.
Jak se tedy správně zachovat, když to na někoho přijde?
Buďte v klidu a udělejte tři základní věci:
- Odstraňte všechny nebezpečné předměty v okolí, aby se dotyčný neporanil.
- Buďte mu na blízku, ale nebraňte v pohybu.
- Po záchvatu se přesvědčte, že dotyčný dýchá a otočte jej na bok, do takvané zotavovací polohy.
Někdy to vypadá děsivě, jindy jen bláznivě
Epileptické záchvaty ve většině případů probíhají bez komplikací a často mají mírnější podobu, než si lidé představují. „Někdy to vypadá děsivě, pěna u pusy, člověk se klepe na zemi…stejně často ale také úplně nenápadně. Třeba se jen upřeně koukám na stůl před sebou. Vůbec se nedivím, že si lidi třeba myslí, že je člověk opilý nebo mentálně nemocný. Prostě neví, co se děje,“ popisuje Lenka, která měla svůj první záchvat ve 12 letech.
Hodně lidí také netuší kdy volat sanitku. „Obecně platí, že vždy, vidíme-li u někoho záchvat poprvé nebo pokud je delší než pět minut. A samozřejmě, dojde-li ke komplikacím. Třeba ke zranění.” sděluje Alena Červenková.
S epilepsií se dá plnohodnotně žít
Epilepsie se může projevit kdykoliv během života. Například po operaci nebo úrazu. Nejedná se tedy o duševní poruchu, ale neurologické onemocnění. Lehčí formy nijak neovlivňují schopnost žít běžným životem. Každý tak může pracovat, sportovat nebo zakládat rodiny.
Lidé s epilepsií se přesto často setkávají s předsudky při hledání práce. Podle zahraničních statistik zůstává bez zaměstnání asi 25 % lidí s epilepsií. Na problémy mohou lidé s epilepsií narážet i při hledání partnera. „Každý přítel se se mnou kvůli epilepsii rozešel. Dokud jsem nepotkala svého manžela. Ten je fantastický a mám v něm oporu,” popisuje svůj příběh se šťastným koncem Tereza.
Život s epilepsií vyžaduje více úsilí. Ve většině případů se ale dá zvládnout. Klíčovou roli hraje přístup okolí. „Bez podpůrného a informovaného prostředí v rodině, mezi přáteli a v práci, se dají důsledky epilepsie zvládnout jen stěží,” uzavírá Alena Červenková.