dnes
Pátek - polojasno
5°C
zítra
Sobota - zatazeno
3°C
pozítří
Neděle - polojasno
3°C
Všechny cesty vedou do Prahy: Část obchvatu slouží už pět let, zbytek je v nedohlednu
Pražský okruh u Komořan. Foto: ŠJů / Wikimedia Commons

Všechny cesty vedou do Prahy: Část obchvatu slouží už pět let, zbytek je v nedohlednu

Zaostalá česká dálniční síť má jedno unikum. Svádí většinu automobilové dopravy z celé země i zahraniční transit do jednoho místa, kde jednotlivým větvím sítě chybí propojení. Tímto místem je Praha a paprsky dálnice z ní činí jednu z nejhorších křižovatek střední Evropy. Léta neřešený, politiky odsouvaný problém pražského obchvatu (silnice R1) příliš nevyřešila ani před pěti lety, 20. září 2010, otevřená nová část na jihozápadě Prahy.

Stavba zaplnila jednu z mnoha mezer rozsahem i kapacitou nedostatečné sítě dálnic, za proinvestované miliardy se mohou někteří řidiči vyhnout Praze. Díky novému úseku pražského obchvatu je také mimo jiné poprvé možné projet Českem po dálnici z Německa na Slovensko.

Představu o rychlém minutí Prahy narušují časté zácpy, havárie či třeba nutná údržba tunelů. Ty zpestřují objezd Prahy v délce zhruba čtyři kilometry a řidiči si je mohou vychutnat rychlostí maximálně 80 km/h, tedy o deset km/h pomaleji, než je povoleno na věčně rozbitých středočeských „okreskách".

Budovaný silniční okruh kolem Prahy (R1) je součástí národní dálniční sítě s transevropským významem. Po dokončení poskytne propojení mezi dálnicemi a rychlostními komunikacemi sbíhajícími se v Praze, které do hlavního města přivádějí tisíce automobilů tranzitní dopravy.

Situace, kdy po desítkách let výstavby je v provozu pouze polovina plánovaného 81 km dlouhého okruhu, je jedním z největších problémů české silniční dopravy s dopadem na celou střední Evropu.

Jihozápadní část okruhu kolem Prahy (R1):

Charakteristika: jihozápadní část okruhu kolem Prahy (silnice R1) propojila dálnici D1 směřující na Brno a Ostravu s D5, která vede přes Plzeň do Německa; součástí stavby je i napojení na nedostavěnou rychlostní silnici R4 (směr Příbram) a díky již dříve dokončeným úsekům jsou propojeny i stále ještě nedokončené rychlostní silnice R6 (směr Karlovy Vary) a R7 (směr Chomutov); stavba o celkové délce 23 km byla rozdělena na tři stavební úseky (označené 512–514), součástí stavby jsou i nejdelší dálniční most a největší dálniční křížení v zemi a dva dlouhé dálniční tunely; celá trasa silnice je čtyřpruhová směrově rozdělená středním pásem.

Mosty: na trase je celkem čtyřicet mostů, nejdelší jsou přes dva kilometry dlouhá mostní estakáda přes Berounku a Vltavu (mosty přes údolí Berounky, přes mimoúrovňovou křižovatku s ulicí Strakonická, přes Vltavu a železniční trať dohromady měří 2291 metrů), most přes Lochkovské údolí (421 m dlouhý a 65 m vysoký) a most přes Slavičí údolí (59 m).

Tunely: Komořanský (1937 m) a Lochkovský (1661 m) tunel se řadí k nejdelším silničním tunelům v zemi; oba tunely jsou dvoutubusové se dvěma jízdními pruhy v klesajícím a třemi ve stoupajícím tubusu.

Mimoúrovňové křižovatky: u Modletic je rozsáhlá mimoúrovňová křižovatka s D1 (největší dálniční křížení v zemi), další obří křižovatkou je křížení se Strakonickou ulicí s návazností na R4 na levém břehu Vltavy.


Další články
Nahoru