Dnes Středa - oblacno 1°C
Zítra Čtvrtek - zatazeno 0°C
Středa 2. 12. 2020
Svátek má Blanka
Koronavirus
Aktuální informace o koronaviru v Praze.
Vojtěch se ho zbavil ze dne na den, od svérázné lékařky měl totiž kvůli zlozvyku  ultimátum
Vojtěch ve vytápěném skleníku, který z větší části používá jako zimní zahradu. Foto: MaVe

Vojtěch se ho zbavil ze dne na den, od svérázné lékařky měl totiž kvůli zlozvyku ultimátum

Pan Vojtěch (75 let) žije s diagnózou chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) přes 30 let. Dětství prožil v tehdy nezdravém ovzduší města Ústí nad Labem a již od útlého věku měl s dechem potíže, trpěl totiž astmatem.

„V té době se tyto věci ale moc neřešily. Všichni mi říkali, že se mám jít projít ven a hned se mi bude lépe dýchat. Nakonec to skončilo tím, že mi lékař řekl, že jsem alergický na kočky, i když jsem ve svém okolí žádnou neměl,“ vzpomíná Vojtěch.

Své mládí tak prožil s neléčeným astmatem, které u něj později přešlo v CHOPN. „Až když jsem se trvale usadil v Holandsku, kde se velmi teplé vlhko střídá s vlhkem studeným, se moje dýchací potíže rozjely natolik, že jsem musel vyhledat lékařskou pomoc. To už mi bylo okolo 40 let,“ popisuje Vojtěch a doplňuje: „Paní doktorka byla velmi svérázná a řekla mi, že mám určitě CHOPN, ale že mě nezačne léčit, dokud nepřestanu kouřit.“

V té době kouřil přibližně 30 balených cigaret denně. Lékařčino ultimátum jej ale donutilo s tímto zlozvykem skoncovat. Povedlo se mu to v podstatě ze dne na den. Poté se začal léčit u pneumologa, který jeho nemoc na čas stabilizoval.

Z České republiky do Holandska pan Vojtěch odjel na popud liberecké policie v roce 1969 – ke známým, se kterými si dopisoval. Chtěl se původně z návštěvy hned vrátit, ale nakonec pod hrozbou vězení z politických důvodů tak neučinil a v Holandsku zůstal až do roku 1999.

Nejprve zde studovat grafickou školu, aby se naučil spisovné nizozemštině. To se mu podařilo velmi dobře, a proto začal pracovat jako překladatel a tlumočník. Současně začal studovat režii a poté v Belgii i dramaturgii. Po dokončení studia pracoval jako režisér.

V Holandsku se oženil a narodily se mu tři děti – dvě dcery a syn. „S manželkou jsme se ale nakonec rozvedli, a když bylo nejmladšímu synovi 18 let, rozhodl jsem vrátit zpátky do Česka,“ popisuje Vojtěch.

Po návratu do Liberce si našel plicní lékařku v místě bydliště, ke které dochází na kontroly doteď. „Paní doktorka mi upravila léčbu a mám teď jen jeden inhalátor, ze kterého inhaluji pravidelně jednou denně dva vdechy. Zároveň mám inhalační přístroj, který používám, když jsem zahleněný, což se mi stává hlavně na jaře a na podzim. Samozřejmě stále nekouřím a také provádím různá dechová cvičení. Ta jsem se naučil v lázních, kam jednou ročně jezdím, což mi velmi prospívá,“ vysvětluje.

I když mu léčba pomáhá nemoc zvládat, jistá omezení v běžném životě pan Vojtěch pociťuje. „Při hrách s vnoučaty jsem se často zadýchával a například na plavání si vůbec netroufám. Mám strach, že bych se nestačil vrátit ke břehu,“ říká. Bydlí v celoročně obývané chatě se zahradou, která je jeho velkým koníčkem.

Zbudoval si velký vytápěný skleník, který z větší části používá jako zimní zahradu. Má v něm i letní kuchyň a uprostřed dlouhý stůl. Nad ním se pne víno a rád se u něj setkává jak s dětmi a jejich rodinami, když přijedou z Holandska, tak se svými přáteli.

Tato setkání mu ale nyní znemožňuje koronavirová epidemie. „To, že se nemohu vidět s dětmi a přáteli, je pro mě nejhorší. Sice si pravidelně voláme přes WhatsApp, i s mými pěti vnoučaty, ale osobní kontakt nic nenahradí,“ vysvětluje Vojtěch. S nákupy a zařizováním všeho, co potřebuje, mu pomáhá soused.

„Nechodím totiž vůbec mezi lidi, abych se nenakazil, protože to by pro mě nebylo dobré. Zajedu si občas jen sám na elektro-čtyřkolce do lesa, jinak trávím čas na zahradě se sklenkou vína a četbou, a to jak v češtině, tak v holandštině,“ uzavírá.


Autor: Dalibor Kracík

Děti a dospělí kreslili a psali pro pacienty s roztroušenou sklerózou

Včera v 08:23

Roztroušená skleróza se u 24leté Kláry Zahradníkové projevila poprvé tak, že začala špatně vidět na pravé oko. Učitelka v mateřské škole se s diagnózou chronické nevyléčitelné nemoci těžce vyrovnávala. Své pocity začala sdílet na sociálních sítích a psát příběhy ze života. S jedním z nich teď...

Lidé s migrénou mají svoji první konferenci

19. listopadu 2020 v 15:56

Pacienti trpící migrénou mají svoji historicky první konferenci. Seznámí se na ní s novinkami v léčbě, a to jak od lékařů, tak i z pohledu čínské medicíny. Svoji nemoc mohou jednotlivě probrat s psychoterapeutem, který poradí, jak s migrénou pracovat s pomocí různých technik, včetně relaxace....

Další články
Nahoru