Vodárenský areál na Letné slaví 130 let. Do současnosti se dochovala nádherná věž

Vodní věž, která sloužila pro zásobování pitnou vodou horní části Holešovic a Bubenče ale „… pro chatrnost zařízení v druhé polovině listopadu 1913 vyřazena byla z provozu …“  a do jednotlivých pater byly vestavěny byty pro vodárenské zaměstnance. Před touto přestavbou obsahovala věž válcový prstencový vodojem o obsahu 197,10 m³ ze železného plechu s vnitřní rourou pro komín o průměru 3,0 m.

Stavbu navrhl architekt Jindřich Fialka a postavila firma Karel Hübschmann a František Schlaffer. Šestipodlažní hranolovitá stavba má novorenesanční fasádu, které vévodí v 5. podlaží vyhlídkový ochoz s arkádami, nesený kamennými krakorci. Stavba vrcholí dvoustupňovou stanovou střechou s rozměrnými vikýři na bocích, ukončenou sloupkovým nástavcem s hodinami.

Meandrový pozemní vodojem o obsahu 3059,04 m³ dobudoval 15. června 1888 stavitel František Kindl. Přečerpací stanice čerpala vodu do vodní věže, do vodojemu na Petříně, a také přímo do vodovodní sítě Letné a Hradčan. Stavba této stanice a přilehlého obytného stavení byla dokončena 13. května 1888. Technologii dodala firma Breitfeld – Daněk a spol. Pro zásobování vodu sloužil tento areál do 1. srpna 1926.

Takto vypadal areál na Letné v roce 1905

K západní straně areálu byly v roce 1910 péčí Vodárenského úřadu kr. hl. m. Prahy postaveny tzv. pomocné provozy. Vznikly zde sklady vodovodního potrubí a armatur, zkušebna trub, kovárna, sklady pohonných hmot, později pak autodílna a garáže. Byla zde i služebna poruchové služby tehdejších Pražských vodáren.

Pozemní vodojem a čerpací stanice byly zbořeny v letech 1977 až 1978, pomocné provozy na konci let šedesátých. Jediným svědkem vodárenské činnosti zůstává věžový vodojem, který je stále ozdobou celého letenského území.

Autorem textu je Jaroslav Jásek, historik PVK