Voda pro Afriku má letos sílu lva

„V letošní nabídce předmětů najdete zcela nové křišťálové karafy na vodu od mladého designéra Eduarda Seiberta, skleněnou lahev na vodu v neoprenovém obalu a dřevěnou brož s motivem lva, který je letošním motivem projektu,“ řekla Vendula Valentová, ředitelka nadačního fondu.

Benefiční prodej probíhá od listopadu do vyčerpání zásob, nejdéle však do 20. prosince, prostřednictvím nadačního e-shopu na https://eshop.nfveolia.cz/ a také na 2 místech v Praze 1: Café by Veolia ve Florentinu a v Centru Člověka v tísni v Galerii Langhans ve Vodičkově ulici 35.

I letos platí, že Voda pro Afriku pomáhá i u nás doma. „Prodáváme výrobky vyrobené převážně ručně a výhradně v České republice. Nákupem dárků pro benefiční prodej podporujeme regionální a začínající firmy. Zboží prodávané v e-shopu balí a pro distribuci připravují klienti a asistenti denního stacionáře pražské organizace POHODA – společnosti pro normální život lidí s postižením,“ uvedla Vendula Valentová.

Nákupem těchto předmětů přispějete 23–29 % z ceny do veřejné sbírky Nadačního fondu Veolia k tomuto projektu. Zbytek do výše prodejní ceny výrobku vloží do sbírky jako dar Nadační fond Veolia. Celých 100 % ceny výrobku putuje tedy do veřejné sbírky. 

Karafa na vodu je z ručně foukaného křišťálového skla, vyrobená v české sklárně Květná. Autor návrhu – student pražské UMPRUM E. Seibert říká: „Karafa na vodu je symbolickým reprezentantem pomoci Africe. Tvar je dekorován horizontálními pruhy odkazujícími k estetice přepravních kanystrů, které se v Africe používají. Karafa ale hlavně připomíná potřebu pomoci, důležitost vody i lidské solidarity.“

Skleněná lahev s dřevěným víčkem a originálním neoprenovým obalem je z produkce české firmy Drink it. Lahev je celá vyrobená v České republice. Díky textilnímu obalu je lahev odolnější a hodí se dobře jako náhrada pet lahve pro nošení v tašce či batohu.

Dřevěná brož s motivem lva od firmy BeWooden. Je to mladá česká firma založená na lásce ke dřevu, originalitě a stylu. Brož je také ruční výroby a návrh speciálně upraven pro limitovanou edici našeho projektu.

Na etiopském území se dochovaly pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. První zdokumentovaný historický státní útvar na etiopském území představuje zhruba od 3. století př. n. l. aksumská říše, v níž vládla šalomounská dynastie založená podle legend potomkem krále Šalomouna a královny ze Sáby. Aksumští vládci přijali ve 4. století křesťanství.

Následující staletí – především v důsledku ztráty obchodních kontaktů a islámské expanze – znamenala úpadek a do značné míry i izolaci. V polovině 19. století začala postupná modernizace a soupeření s evropským kolonialismem. Od první světové války byl až do roku 1974, s pětiletou přestávkou v době italské okupace, měla Etiopie jednoho císaře. Po jeho svržení byl v zemi nastolen komunistický režim, jehož konec přišel se zhroucením sovětského bloku. V zemi byl postupně zaveden autoritářský režim, který začíná být postupně a pozvolna reformován.

Země zažívá nyní období velkého ekonomického růstu. Žije zde téměř 100 milionů obyvatel, kteří jsou příslušníky mnoha etnických skupin. Na etnickém základu byly vytvořeny i jednotlivé republiky federace. Hlavním jazykem země je amharština, ale ke komunikaci je využíváno 83 jazyků a na 200 dialektů. Etiopie je pestrá i z hlediska náboženství – k nejrozšířenějším patří pravoslaví, dále islám a protestantismus.

Takřka polovina Etiopanů žije pod hranicí chudoby. Zdravotnický systém je nedostačující, přetrvává vysoká dětská úmrtnost. Střední délka života je zhruba 56 let. K čisté vodě má přístup 98 % obyvatel ve městech, zatímco pouze 26 % na vesnici! Průměrně 5 milionů lidí je závislých na dodávkách jídla.

Zemědělství v zemi je silně zaostalé. Veškerou půdu vlastní stát, který ji zájemcům pronajímá. V současné době se k zemědělské činnosti využívá 17 % půdy. Zemědělská výroba je minimálně mechanizovaná a úroda je silně závislá na dešťových srážkách. Přes 90 % zemědělsky užívané půdy obdělávají drobní rolníci. Na vrchovině se pěstují obilniny, zejména teff (endemická plodina užívaná při výrobě etiopského chleba), ječmen, pšenice, proso, luštěniny a olejniny, v nížinách jsou oblíbenými plodinami zejména čirok a cukrová třtina. Běžné jsou také brambory. Na jihu se pěstují významné exportní plodiny jako např. káva, která pravděpodobně také z oblasti Etiopie původně pochází a jež se například v roce 2007 podílela 36 % na celkovém výnosu exportu. V zemi žije také 7 milionů pastevců – chovají skot, ovce a kozy. Začíná se rozvíjet i sladkovodní rybářství.