dnes
Pondělí - jasno
1°C
zítra
Úterý - polojasno
1°C
pozítří
Středa - zatazeno
2°C
Vltava v letní Praze: Přečtěte si, než hodíte labuti rohlík nebo se smočíte
Netradiční pohled ze Staroměstského jezu. Foto: Jan Puci

Vltava v letní Praze: Přečtěte si, než hodíte labuti rohlík nebo se smočíte

Vedro, sucho, poté jako zázrak nějaká ta kapka deště. To jsme zažívali především v minulých týdnech. Obyvatelé Prahy se v dusnech potili, kardiaci raději moc nevycházeli ven. V metropoli ale žijí nejen lidé. Jak to všechno prožívají ryby či ptáci? A jak se daří vltavské vodě protékající Prahou? 

Kvalita vody ve Vltavě je relativně dobrá

Jakost vody ve Vltavě nad Prahou je dána jakostí tří největších vodních toků, které se stékají nad Prahou – Vltava, Sázava a Berounka. „Vltava ve Štěchovicích, na výtoku z kaskády přehrad, je velice čistá. Sázava a Berounka, jako velké řeky, přináší ze svých povodí větší znečištění a kvalitu vody ve Vltavě před Prahou postupně zhoršují. Přesto je kvalita vody ve Vltavě po soutoku s Berounkou stále relativně velmi dobrá,“ uvedl Hugo Roldán z Povodí Vltavy.

Ve Vltavě, protékající metropolí, lze nalézt celou řadu živočichů od zcela běžných až po zvláště chráněné. „Z ryb se celkem běžně vyskytuje chráněná vranka obecná, která je poměrně náročná na množství rozpuštěného kyslíku ve vodě,“ uvedl pro Pražský patriot Hugo Roldán z Povodí Vltavy.

Jak náš portál v minulosti již informoval, v pražských vodách pluje i mnoho dalších druhů ryb. Pstruzi, marény, štiky, plotice, perlíni, hořavky, karasi, cejni a mnohé další ryby. Celkem se v Praze nachází 33 druhů ryb. Některé se v revíru rozmnožují samy, jiné jsou nasazovány.

Ani ideální, ani dramatická. Tak by se současná situace, ve které se ryby plující v pražské Vltavě ocitají, dala charakterizovat. „Samozřejmě jsou nižší průtoky, voda je teplá a je jí méně,“ uvedl hospodář z Českého rybářského svazu-územního svazu Praha Jindřich Vintr.

Úhyn ryb v kusech, ne v desítkách kilogramů

„Na hlavním toku Vltavy to ale není tak dramatické, tam žádné vlny nezaznamenáváme, horší situace je v případě spojnic rybníků, fragmentů, vzhledem k poklesu vody pod minimální hladinu dochází ke kyslíkovým deficitům. Nijak dramatické to ale není,“ řekl.

vltava-podbaba-leto-nahled

Vltava na severu Prahy

„Situace je nestandardně horší než v letech předcházejících, doufám ale, že i horší než v letech budoucích,“ pokračoval. K úhynu ryb podle jeho slov v pražské Vltavě nedochází v řádu desítek kilogramů, jedná se „spíš o kusová úmrtí“.

„Na vině jsou markantní tropické teploty, spojené s nedostatkem dešťů. Teploty způsobují zahřátí vody. Čím vyšší teplota vody, tím má menší absorpční schopnost pojmout kyslík, i když se tam dávají čeře,“ doplnil.

Nejchoulostivější jsou lososovité ryby

Nejchoulostivější jsou podle jeho slov lososovité ryby, které v pražské Vltavě také plují. „Pomohly ale deště v uplynulých dnech, nejhorší byl prostředek minulého týdne, k jeho konci ale už pršelo, situace se zklidnila, nyní je stabilizovaná,“ skončil optimisticky.  

vltava-na-jihu-prahy-nahled

Vltava na jihu Prahy

Podle Roldána větší živočichové – vodní bezobratlí a ryby – na sucho, které Prahu sužovalo, příliš dobře nereagují. „Kvůli přebytku živin a intenzivním rozkladům organického znečištění hrozí vyčerpání potřebného kyslíku ve vodě. S menším množstvím vody se významně mění i dynamika proudění a dochází k vysychání mělkých břehů řek. To vše dohromady výrazně omezuje prostor přirozeného výskytu živočichů,“ řekl.

Krátkodobě se živočichové dokáží přizpůsobit

Nejdůležitějším faktorem je podle něj délka trvání sucha, krátkodobě se mnoho živočichů dokáže na sucho adaptovat. „Množství vody v Praze je ovšem regulované Vltavskou kaskádou, díky tomu je zajištěn minimální zůstatkový průtok, který zaručuje konstantní a přijatelné podmínky pro život ve vodě,“ uvedl.

„Vysychání a déle trvající sucho je ale čím dál častějším jevem a můžeme se spolehnout na to, že bez ohledu na původ tohoto jevu (klimatická změna, odběry vody atd.) bude i častějším tématem pro nás, pro lidi,“ dodal Roldán.

Ptákům se žije normálně, labutě nekrmte

vodarna-vltava-nahled

Výhled na Vltavu z Vyšehradu

Na Vltavě, protékající hlavním městem, žijí i ptáci. „Ptactvu se žije normálně. Jsou sice vedra a výkyvy, což není nic dobrého, zvířata jsou ale přizpůsobivá. Na rozdíl od rostlin se zvíře může přemístit, stromy však migrovat nemohou. Pro zvířata, která jsou u vody, je dokonce lepší, když neprší,“ uvedl Petr Kolomazník ze záchranné stanice v Praze-Cholupicích.

Pro ptáky na pražské Vltavě by tedy současné proměnlivé počasí nemělo být problém. Dobré ale není, když lidé krmí kupříkladu labutě. „Krmení labutí není dobré, odvádí je to od jejich přirozené potravy, kterou jsou vodní řasy a další rostliny. Když je cpou lidé rohlíkem, tedy bílým pečivem, není to dobré,“ řekl.

„Přes zimu se dá takové dokrmování ještě trochu tolerovat, i tak by to ale měla být alespoň trochu přirozená strava. Přes léto to ale nedává vůbec žádný smysl,“ dodal. Nezlobí se však na babičky, které postávají především v centru Prahy u břehů Vltavy, jsou osamocené a labutím občas něco hodí.

Vltava v Praze není moc vhodná ke koupání

vltava-cisarska-louka-nahled

Vltava u Císařské louky

A jaká je vůbec kvalita vody v pražské Vltavě? „V posledních letech (přibližně 10 až 15let) je jakost vody bez výrazných změn, při porovnání historických dat z konce 60. let minulého století lze ale zaznamenat podstatné zlepšení. Příčinou je omezení vypouštěného znečištění z bodových zdrojů – zejména kvůli rekonstrukcím a intenzifikacím či výstavbě nových čistíren odpadních vod,“ řekl Roldán z Povodí Vltavy.

Ve vedrech, která některé dny opanují, člověka napadne, zda se lze v řece protékající metropolí vůbec koupat nebo si tam aspoň smáčet nohy… „Vltava v Praze není oficiální přírodní koupací vodou, proto nepodléhá daným legislativním předpisům, které vhodnost ke koupání stanovují. Z hlediska koupání je sledováno bakteriální oživení vod, množství řas a především sinic,“ začal Roldán.

Obecně lze podle jeho slov říci, že kvalita vody vhodnější ke koupání je nad Prahou, kde vytéká relativně čistá voda z Vltavské kaskády, naopak v Praze (a pod Prahou) voda ke koupání příliš vhodná není, především kvůli zvýšenému bakteriálnímu oživení a organickému znečištění. „Situaci nezlepšuje ani déle trvající sucho,“ doplnil Roldán.

Rizikem může být požití většího množství vody

Znečištění z bodových zdrojů (přečištěné odpadní vody apod.) je podle něj stále stejné, ale vody v řece je méně, kvůli čemuž je ve Vltavě vyšší koncentrace živin a bakteriálního znečištění, které se nezředí tolik, jako za normálního stavu vody.

„Největším zdravotním rizikem je požití většího množství vody, při smáčení částí těla ve vodě se mohou u citlivějších lidí vyskytnout alergické kožní reakce často způsobované toxiny sinic, v Praze je ale toto riziko minimální,“ řekl.

Na dně žijí škeble říční i chráněný velevrub malířský

skeble-ricni-nahled

Škeble říční

Mimochodem, sinice a bakterie si v pražské Vltavě lebedí. „Vyšší teplota vody v kombinaci s menším objemem způsobí jejich mnohdy až masivní nárůst,“ řekl. Zvýšený výskyt těchto organismů ve vodě nás většinou příliš nepotěší, byť – jak Roldán dodal – bakteriální nárůsty ve vodách se významně podílí na rozkladu organického znečištění.

A co vše žije na dně pražské Vltavy? „Dno řeky obývají silné populace měkkýšů, nejčastěji se vyskytuje škeble říční, ale setkat se můžeme například s chráněným velevrubem malířským nebo škeblí plochou. Setkat se můžeme i s raky, bohužel  pouze s invazivními raky pruhovanými, kteří jsou přenašeči račího moru, kterým decimují populace původních druhů raků,“ uzavřel Roldán.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru