Vintířova stezka bude prodloužena do Břevnovského kláštera, kde jsou ostatky světce
4. srpna 2024 11:54
Přidejte si nás na domovskou Vintířova stezka vede kdysi takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek z Bavor do Prahy. Začíná v Německu, vede přes místa, kde poustevník a mnich sv. Vintíř (Günther) v 11. století působil. Zatím prochází na českém území například Prášily, Dobrou vodou, Hartmanicemi, Annínem, Sušicí, Horažďovicemi a končí v Blatné.
Poutníci tuto část stezky vinoucí se podél řeky Otavy pěšky projdou v jednotlivých etapách během zhruba devíti dnů. Na stezce v roce 2021 vznikla zajímavá zastavení spjatá se sv. Vintířem.
Jde o umělecky ztvárněné kamenné sestavy s poutnickou holí. Místa doplňují lavičky, které slouží nejen k odpočinku, ale zároveň nabízejí informace o Vintíři a jeho stezce, podél trasy rostou také speciálně vyšlechtěné historické odrůdy jabloní, poutníci potkají skleněnou sochu sv. Vintíře v životní velikosti (nedaleko Annína, pozn. aut.), poustevnu jako herní prvek pro děti a mnoho dalšího.
„Poslední část bude plánovaná stezka z Blatné do pražského Břevnovského kláštera, která by mohla vést přes poutní místo Svatá Hora v Příbrami nebo i staroslavný Tetín. Projekt je ve fázi přípravy studie. Rádi bychom také na přípravě prodloužení stezky spolupracovali s regionem Bavorsko, kde poutní stezka začíná v městě Niederalteich, v domovském Güntherově klášteře,“ uvedla ředitelka spolku Miroslava Janičatová. Další část stezky by se mohla otevřít už příští rok.
Svatý Vintíř je podle historika Univerzity Karlovy Jakuba Izdného zajímavý regionální svatý z oblasti po tisíciletí existující hranice mezi Čechami a Bavorskem. Žil v 10. až 11. století, narodil se někdy kolem roku 955. Pocházel ze vznešeného rodu tehdejší otonské říše, budoucího Německa. Řeholníkem benediktinského řádu se rozhodl stát v době, kdy byl vdovcem a otcem nejméně dvou synů. Konec svého života se rozhodl strávit jako mnich v klášteře Niederaltaichu.
„Nebylo to pro něj ale jednoduché, jeho elitní výchova a zvyky se příliš rozcházely s pozicí kajícného a poslušného mnicha. Nakonec mu opat vyhlédl život v poustevně v horách, kde v Rinchnachu brzy založil jakousi pobočku domovského kláštera,“ řekl Izdný.
Sv. Vintíř podle něj působil ale i na české straně hor, kam někdy bývá kladena ne příliš důvěryhodná část jeho legendy o setkání s knížetem Bořivojem. Jeho pozici v českých dějinách pak překvapivě zkomplikovala vcelku nevinná úvaha historika Františka Palackého, který jej – naprosto bez konkrétních důkazů – označil jako možného průvodce vojska krále Jindřicha III., který tehdy ve válce porazil knížete Břetislava.
V 19. století to ale v národně orientované české společnosti znamenalo velkou skvrnu na pověsti. „Vintíř se proměnil v negativní figuru, německého ,agenta´a nepřítele českého národa. Jako světec se pak v lepším případě z českého příběhu vytratil, nebo v něm hrál po většinu komplikovaného 20. století silně negativní úlohu. Tato pověst Vintířovu postavu opouští jen velmi obtížně a pomalu, ale díky lokálním a přeshraničním iniciativám v Pošumaví začíná být jeho kult v Čechách opět poněkud oživován,“ uzavřel Izdný.
Tím, že byl Vintíř pochován v Břevnovském klášteře, což z něj podle Izdného dělá jednoho z významných světců české historie a svým způsobem ho to také zbavuje případného obvinění ze spolupráce s nepřáteli.
