Vinohradský Pavilon se dočká oživení

Po dobu provádění vnitřních úprav bude zachován provoz prodejny potravin Albert. Nový koncept využití Pavilonu se bude věnovat zejména oblasti bydlení a bytových doplňků. Součástí Pavilonu bude i kavárna s restaurací.

Novým investorem je společnost Activa, specializující se na dodávky kancelářských potřeb. Zkušenosti má například s provozováním pasáže ČNB a s obchody s nábytkem pod značkou STOCKIST.

Zástupce starostky MČ Praha 2 Jan Vaněk k tomu podotýká: „Jsem rád, že po letech stagnace dojde k oživení Vinohradského Pavilonu a naváže se tak na úspěšnou tradici 90. let, kdy sloužil jako oblíbené obchodní místo, ale i prostor pro setkávání lidí.“

Po revoluci Vinohradská tržnice byla jedním z prvních nákupních center v Praze. Později zájem o ní upadal. Pro případné nájemce, respektive podnájemce, byla vždy limitující velikost nákupní plochy, která je přibližně desetkrát menší než nejbližší nákupní centrum Flóra.

Dalším nepříznivým faktorem je malá parkovací kapacita či vysoká energetická náročnost provozu budovy.

„Věříme, že se Vinohradský Pavilon brzy vrátí ke své původní funkci a bude sloužit obyvatelům z bezprostředního okolí i návštěvníkům Prahy 2. Jednou z priorit současného vedení radnice je podpora občanské vybavenosti, k níž přirozeně patří i obchodní síť,“ dodává místostarosta Jan Vaněk.

Historie

Vinohradský pavilon má stále hodně Pražanů zažitý spíše pod původním názvem Vinohradská tržnice. Ta vznikla už v roce 1902 přestavbou z továrny na mlýnské stroje a za svůj nezaměnitelný tvar vděčí tehdejšímu městskému architektovi Antonínu Turkovi.

Tržnice se prezentovala novorenesančním stylem, ale díky originálnímu uspořádání s vnitřní ocelovou konstrukcí se dočkala dostatku prostoru. Obdivuhodnou technickou novinkou té doby byla klimatizace uzavřených prostor.

Po válce se zánikem soukromých zelinářů a obchodníků ztratila tržnice svoji původní funkci. Stát v ní zřídil velkoprodejnu potravin, později už jen zeleniny. Starší Pražané si možná pamatují, jak zde stály fronty na banány a další exotické ovoce.

Nejhorší období zažila historická budova v osmdesátých letech minulého století. Nejdříve se v ní přestalo prodávat úplně a v roce 1986 zde vypukl požár, po němž byla tato více než osmdesátiletá „babička“, na které se podepsaly čtyři desítky let zanedbání, v dezolátním stavu.

Naštěstí se ji podařilo ochránit před demolicí, opravit a prohlásit za kulturní památku. Na pár let se změnila na netradiční výstavní prostor pro prezentaci mladého výtvarného umění.

Nová éra

V devadesátých letech se začala psát nová éra tržnice. Rekonstrukce ji přeměnila na obchodní pasáž Pavilon. Strojní zařízení zde zůstalo zachováno jako technická památka. Postupně však pavilon spíše skomíral jako galerie dražších butiků.

V roce 2009 se zdálo, že se blýská na lepší časy. Na veřejnost probleskly informace, že se místo změní na skutečnou tržnici s kvalitními a čerstvými potravinami, obchody s čajem a kávou nebo kořením. Investoři kvůli finanční krizi od plánu proměnit nákupní galerii Vinohradský pavilon opět na tržnici upustili.