Více plísní a roztočů než na záchodovém prkénku může být v interiéru auta. Co se na jaře nemá opomenout?

Určitě je přirozené, že první, čím začneme při gruntování, je vnější očista, tedy umytí karoserie, kol a podvozku automobilu. Ovšem odborníci neradí rovnou jet do automatické myčky. Spíše je na místě například využít ruční mytí, které je na řadě čerpacích stanic a v několika cyklech pomocí vysokého tlaku vody odstranit vše nežádoucí z karoserie.

Teprve potom bychom měli zavítat mezi kartáče do myčky. Důvod? V opačném případě se nemusí v automatické lince smýt všechna sůl a drobné nečistoty, které pak vytvoří jakousi pastu, kterou kartáče mohou třít po laku a poškodit ho.

Po umytí je vhodné pečlivě zkontrolovat lak a jeho poškození a zakonzervovat ho. Přirozeně, že stejně jako se postaráme o plechové části našeho čtyřkolého miláčka, nesmíme zapomenout ani na kontrolu i očištění brzd. Začneme jejich pečlivým vymytím, tedy vystříkáním vodou, protože nečistoty mezi brzdným kotoučem a destičkami je ničí.

Kontrola výšky brzdné plochy destiček považujeme za samozřejmost. Stejně jako v případě starších vozů promazání táhla ruční brzdy a její seřízení, aby zabírala na pátém až šestém zubu.

Lidé mají oči, a těmi jsou u auta okna a světlomety. Tedy, je třeba je umýt, a to v případě skel i zevnitř. S tím souvisí i nezbytná kontrola stěračů a jejich gumiček, které řidiči nejednou poničí tím, že se snaží namrzlý sníh setřít, místo škrabkou, právě stěrači. O důležitosti dobrého stavu stíracích lišt svědčí fakt, že při dlouhotrvajícím dešti musí gumičky setřít v součtu plochu rovnající se velikosti fotbalového hřiště.

Interiér auta dá většinou víc zabrat a vyžaduje více času než bychom možná očekávali. Řeč už byla o sklech. Nejen kuřáci způsobují, že na sklech se zevnitř usazuje kouř, mastnoty a nečistoty a ty vytvářejí jakýsi tenký film, který zvláště v noci při osvětlení protijedoucím vozech zásadně zhoršuje výhled z vozu.

Zmínili jsme mastnoty, nečistoty na oknech a jak se jich zbavit. To v potahových látkách, otvorech výdechů ventilace, rozvodu klimatizace, v koberečcích doslova číhá nebezpečí. Tedy zdravotní nebezpečí.

V sedačkách se například drží nečistoty a roztoče, klimatizace může být pro změnu zdrojem virů a bakterií. Stačí jen, že jsme během zimy byli nemocní. Klimatizace totiž bakterie a viry dovedou pojmout a po jejím spuštění, začneme ji používat za jarního sluníčka, je znovu rozšíří do ovzduší. Auta jsou obecně ideální́ živnou půdou pro bakterie, plísně a roztoce. Je v nich teplo, mnoho nečistot z jídla, bot a podobně. Takže paradoxně právě naše auto může být zdrojem různých zdravotních potíží.

Vhodný způsob ošetření interiéru je impregnace, a to nejen palubní desky, ale i všech dalších plastových dílů. Ty díky ní změknou, získají opět původní vzhled a navíc nečistoty do nich budou pronikat daleko hůře. 

Dalším vhodným postupem je tepování sedaček. Jde o speciální metodu hloubkového čištění čalounění účinným přístrojem, a to buď mokrou, nebo parní metodou. Z hlediska efektivity a úspory času je vhodnější parní metoda tepování, kdy s autem můžete odjet už po půl hodině od vyčištění, navíc horká pára bezpečně zničí roztoče, alergeny i plísně.

Mokrá metoda se spíše hodí pro čištění v teplém počasí, protože je nutné auto větrat, nemůžete s autem okamžitě odjet. Horká pára si dokáže poradit i s nepříjemnými pachy v interiéru automobilu. Dokonce i odstraní zápach z cigaretového kouře. Hlavně ale bezpečně zničí alergeny, roztoče, bakterie, viry a plísně v interiéru. Takže ono přirovnání interiéru auta k záchodovému prkénku přestane platit.

S tím, co všechno se „zahnízdilo“ v našem autě během zimy, souvisí i nezbytnost pravidelného čištění klimatizace a výměny filtru. Rozhodně ne později než jednou za dva roky je na místě tuhle práci přenechat odborníkům.

Nejinak je tomu v případě výměny kapalin, jako je motorový a případně převodový olej. To ostatní zvládneme sami. Jde například o kontrolu dalších kapalin – brzdové, vody v chladiči, ostřikovači… Když budete pod kapotou, rozhodně si všimněte, v jakém stavu jsou hadice, zda někde neprosakují.

Zcela stejně důkladně, jako se budeme dívat pod kapotu, bychom měli nahlédnout pod víko zavazadelníku. Co tam hledat? To, co tam na jaře a létě nepatří – zimní řetězy, lopatka, startovací kabely. Tato přebytečná kila musí pryč. A nezapomeňte také nejen na střešní boxy, ale i nosiče. Vězte, že za každé kilo navíc platíte vy. Každých 100 kilogramů navíc zvýší spotřebu paliva až o 0,3 litru/100 km.

Nemohli jsme se v tomto krátkém výčtu dotknout zdaleka všeho, co je na místě na jaře na voze zkontrolovat, udělat. Například jsme pominuli akumulátor a fakt, že v létě trpí ještě více než v zimě. Neřekli jsme o tlakování plášťů, drtivá většina českých motoristů jezdí na podhuštěných pneu. Nicméně pokud motoristé udělají alespoň toto minimum, budou lépe připraveni na jarní příjemné cestování.