VFN má nejdelší tradici akademické medicíny v Česku, provoz zahájila na konci 18. století
30. listopadu 2020 14:11
Za svůj vznik vděčí VFN císaři Josefu II. a jeho nástupci Leopoldovi II., jak o tom dodnes svědčí nápis na průčelí hlavní budovy. Koncem 18. století začaly vznikat první všeobecné nemocnice jako součást osvícenských reforem.
Pravidla pro jejich budování vydal Josef II. v roce 1781. Měly pečovat o chudé nemocné, nemajetné rodičky, jejich součástí byly také nalezince, sirotčince, chorobince a blázince. Po Vídni, Brnu a Olomouci přišla na řadu Praha.
První budova nemocnice se nacházela v opraveném objektu ve své době již bývalého ústavu šlechtičen u sv. Andělů. Po rekonstrukci se část průčelního traktu otevřela pacientům v prosinci 1790. Na nádvoří budovy byl také otevřen první samostatný ústav pro duševně choré v Praze spravovaný lékaři.Řada klinik zahájila činnost bezprostředně po otevření nemocnice. Klinická výuka tu funguje už od roku 1791. Na počátku 19. století vznikla významná oční klinika a psychiatrická klinika.
Na počátku 20. století byla založena a následně otevřena klinika gastroenterologie a hepatologie. Od svého vzniku spolupracovala nemocnice s Lékařskou školou. Každou kliniku řídil profesor a měl k ruce asistenta.
Dnešní komplex VFN v prostoru Karlova a Albertova na Novém Městě vytváří nemocniční budovy s řadou fakult a vědeckovýzkumných ústavů rozsáhlý univerzitní kampus. K areálu se spoustou zeleně patří i novogotický objekt U Apolináře, ve kterém je situováno Gynekologicko-porodnické oddělení. A také památky jako barokní kostel sv. Kateřiny či Faustův dům.