Většina pražských nemocnic nemá klimatizaci na všech pokojích

Ochlazení pacientů v horkých dnech zajišťují většinou větráky a žaluzie v oknech. Personál dbá ve zvýšené míře na pitný režim nemocných. V Praze je 28 nemocnic, z nichž čtyři jsou fakultní, další jsou odborné ústavy a instituty nebo zařízení následné péče.

V největší české nemocnici, pražské Fakultní nemocnici v Motole, zajišťuje tepelný komfort a rozvod vzduchu kombinace vzduchotechnik s chladícími a tepelnými výměníky. V dětské části nemocnice jsou chlazené všechny prostory včetně chodeb.

„Z důvodu nedostačujícího výkonu centrálního chlazení budovy pro dospělé byla po dobu letních měsíců pronajatá mobilní chladicí jednotka s výkonem půl megawattu," sdělila ČTK mluvčí nemocnice Hana Frydrychová.

Podle mluvčího Nemocnice Na Bulovce Martina Šalka je klimatizace na operačních sálech a jednotkách intenzivní péče, stejně jako v laboratořích, místnostech s přístrojovou technikou, skladech léků nebo místnosti s počítačovými servery. Dvě třetiny budov nemocnice jsou v majetku města, proto do dalších klimatizací podle Šalka nemocnice investovat nemůže. Peníze by musel dát magistrát.

„Na pokojích či v ambulancích, kde klimatizace není, to řešíme zatemňováním oken žaluziemi, používáním větráků, které mají všechna oddělení," řekl ČTK. Pacienti mají také neustále dostupné tekutiny k pití a mohou se častěji sprchovat.

Podobně to řeší i většina ostatních nemocnic. Podle mluvčího Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filipa Brože se nemocnice snaží pacienty, u kterých je to možné, posílat co nejdříve domů.

V Nemocnici Na Homolce jsou podle mluvčí Jitky Mravinacové klimatizované kromě JIP také některé ambulance. Podle mluvčího Thomayerovy nemocnice v Krči Ondřeje Macury chybí klimatizace například v části některých lůžkových oddělení, v čekárnách a v prostorách pro personál, které nejsou bezprostředně spjaty se zdravotnickou péčí. I proto musí i personál důsledněji dbát na pitný režim.

Výhodou v horkém počasí jsou pro některé nemocnice starší budovy. Například nemocnice Královské Vinohrady byla založená v roce 1901. „Paradoxně jsou vůči horku méně odolné budovy novější ze 70. a 80. let, kde je více skla a kovu," vysvětlila mluvčí nemocnice Hana Vránová.

Pokud by se teploty ještě zvyšovaly nebo přetrvávaly déle, bude nemocnice podle mluvčí s ohledem na bezpečí pacientů a zaměstnanců uvažovat i o omezení některých neakutních provozů.

V Institutu klinické a experimentální medicíny jsou klimatizované operační sály, prostory ambulancí, ale i lůžkové pokoje pro pacienty. „I vzhledem k výstraze nejvyššího stupně biometeorologické zátěže, dohlíží zdravotnický personál na všechny pacienty, aby důsledně dodržovali pitný režim, omezili fyzickou zátěž a nepobývali během vycházek na přímém na slunci," sdělila ČTK mluvčí IKEM Šárka Nevoralová.

V horku by dospělý člověk měl v menších dávkách vypít v průběhu dne tři až čtyři litry tekutin. U seniorů a dětí bývá problém s tím, že nemají pocit žízně, i proto je důležité jim tekutiny nabízet.